CSO umožnila vypuštění českého stratosférického experimentu během konference "Near Space".
Česká kosmická kancelář bez projektového financování po roce opět umožnila českým studentským týmům zúčastnit se mezinárodního projektu „Citizen science close to space“. Projekt je tématicky zaměřený na problematiku praktického výzkumu stratosféry a je určen pro studenty středních škol. Je finančně podporovaný Visegrádským fondem a jeho hlavním řešitelem je polské Inovační centrum Mlýn znalostí (Centrum Nowoczesności Młyn Wiedzy) z Toruně. Dalšími partnery ze zemí Visegrádu byla polská Projekt Fundacja Copernicus, Slovenská organizace pro vesmírné aktivity, astronautický klub z Maďarska (Magyar Asztronautikai Tarsasag) a Srbská kosmická organizace.
Letošní ročník této akce se v rodišti Mikuláše Koperníka konal již počtvrté. Ve dnech 18. a 19. října 2019 se na něm sešla řada odborníků a studentů z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska a dalších zemí. Součástí setkání byla konference Near Space se vzdělávacími přednáškami. Jednu z nich přednesl Dr. Jaroslav Urbář z Matematicko-fyzikální fakulty UK, ve které studenty seznámil s vlivem kosmického počasí na stav ionosféry určujícím podmínky pro radiové spojení při stratosférických experimentech. Studenti měly možnost se dozvědět nové poznatky v několika workshopech s praktickými ukázkami způsobů jak zkoumat stratosféru bez sofistikovaného vybavení. Studenti se například seznámili s postupem stavby jednoduché přijímací antény pro stratosférické experimenty nebo s ukázkami MiniSAT experimentů, které se vejdou do objemu o velikosti ping-pongového míčku.
Hlavní částí projektu je vypuštění stratosférických balónů se studentskými experimenty. Zúčastněné studentské týmy z pěti zemí představily celkem 18 balónových experimentů, které byly usazeny na čtyřech balónech. V České republice se do přípravy balónového experimentu pustily 4 studentské týmy, svoje přístroje však do termínu konání akce uspěly připravit jen dva z nich. Další dva týmy v závěrečné fázi příprav spojily své síly a připravily jeden společný experiment. Výsledné zařízení splňovalo zadaný váhový limit 500 g při zachování plného rozsahu plánovaných měření.
Experiment měl astrobiologické zaměření. Jeho cílem bylo sledování odlišností v chování několika různě připravených kolonií řas chlorella při reakci na podmínky panující ve stratosférických výškách. Balón s českou aparaturou dosáhl výšky 33 km. Součástí experimentu byla i technologická demonstrace prověřující funkci nové konstrukce pneumatického mechanismu otevírání kazety s biologickým materiálem. Jeho správná funkce byla zásadní pro zajištění, že na řasy bude působit pouze prostředí stratosféry. Parametry okolního prostředí zaznamenával palubní teploměr a barometr. Výčet provedených činností pak doplnil test CMOS detektoru kosmického záření (Raspi Cam) a stratosférická zkouška letového hardware na bázi Arduino nano, připraveného nadanými studenty z Pardubic pro projekt CanSat 2020.