You are here

Lucky-7 míří do kosmu

Další česká vědecko-technologická družice míří na oběžnou dráhu

Obdobně jako v případě družice VZLUSat-1 (23. června 2017) i další český CubeSat bude vypuštěn v pátek. Jedná se o malou družici Lucky-7, která bude vypuštěna raketou Sojuz 2.1b z nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Start je naplánován, jak již bylo uvedeno, na pátek 5. července 2019 v 7:41:46 SELČ. Hlavní náklad tvoří meteorologická družice Meteor-M 2-2 a dodatečných 32 menších družic, mezi které patří také Lucky-7.

Historie malé družice Lucky-7 se začala psát v roce 2011 a to paralelně. V jedné rovině šlo o vývoj celého CubeSatu ČVUT, označovaného jako CzechTechSat-1, jehož vývoj byl ukončen rozpadem studentského týmu a soukromou aktivitou doc. Pavla Kováře. Síly se spojily a z týmu CzechTechSat-1 zůstal pouze duchovní otec Dr. Jaroslav Laifr. Oba odborníci společně začali pomalu a mnohdy, pod hlavičkou společnosti SkyFox Labs, s. r. o., utajeně připravovat technické zázemí pro vývoj a zejména stavbu malé družice. To se jim podařilo a utajeně tuto informaci mezi příteli šířili necelý rok a půl před samotným startem.

Obavy byly na místě. Česká společnost sice kosmonautiku miluje, ale hlavní koordinátor těchto aktivit v České republice, Ministerstvo dopravy, se k obdobným aktivitám staví pasivně (v době vydání článku nebyla na oficiálních stránkách či sociálních sítích ministerstva žádná informace). Proč je to divné? V případě VZLUSat-1 takto mlčenlivé ministerstvo nebylo, můžeme si tedy jenom domýšlet jaká politická hra je za tím schovaná. Ale nechme politiku politikou a zaměřme se na to podstatné.

Družice Lucky-7, jak již bylo zmíněno, vychází z projektu CzechTechSat-1, který byl řešen přibližně od roku 2012 do roku 2014 na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Po ukončení grantu a rozpadnutí týmů přešel projekt do krátké hibernace, ze které jej probral právě Dr. Laifr. Ve spojení s doc. Kovářem vytvořili opravdu malý tým, jak sami říkají „two man show“. I v této malé sestavě se jim podařilo dotáhnou do konce návrh, vývoj a výrobu všech potřebných částí mise. A nešlo jenom o samotnou družici, ale i o software či pozemní přijímací stanici.

Lucky-7 je družice řady CubeSat respektující poslední aktualizaci normy těchto malých družic. Proto tedy má hmotnost lehounce pod 1,5 kg a rozměry 112,0 × 112,0 × 113,5 mm. Vybavení družice lze rozdělit na tři části napájecí, řídící a vědeckou.

Primární část napájecího systému tvoři pět fotovoltaických článků (logicky ne všechny budou osvětleny v jeden okamžik), z nichž každý má výkon okolo 1,5 W. Sekundární sytém tvoří 4 LiFePo4 akumulátory o celkové kapacitě 15 Wh, které jsou schopny napájet družici po dobu několika dní v základním režimu.

Řídící část družice tvoří dva nezávislé palubní počítače, včetně zdvojené komunikační linky. Výkon vysílače je 1W s přenosovou rychlostí maximálně 4 800 b/s a vnitřní palubní paměť má kapacitu 2 MB. Součástí palubního počítače je také systém určování a řízení polohy a orientace, ten využívá jedna experimentální GPS modul a dále tříosy gyroskop a tříosý systém magnetických cívek.

Pro mnoho lidí nejzásadnější je modul vědecký. Je třeba ale znova připomenout že drtivá většina součástek použitých při stavbě elektroniky družice Lucky-7 pochází z běžně dostupné produkce. Zpět ale k vědeckému modulu. Ten obsahuje kameru s malým rozlišení (VGA) pro zachycení obrazu Země, ideálně pak polární záře. Dále jde o dva senzory kosmického záření v energiích od 0,3 do 3,0 MeV a 0,3 – 10,0 MeV, které mohou napomoci například k časovému určení vybraných a pro astronomy nesmírně důležitých gama záblesků.

Malá družice Lucky-7 však není jediným zařízením s českou účastí. Na palubě nosné rakety bude také ruská malá družice Socrat-R, na jejíž palubě je dvojice pixelových dozimetrů X-CHIP-03 a SpacePix vyvinutých Fakultou jaderně a fyzikálně inženýrskou ČVUT a Ústavem jaderné fyziky AV ČR, společně se soukromou společností esc Aerospace s. r. o.

Pomineme-li Lucky-7, Socrat-R a hlavní družici Meteor-M 2-2 je na palubě nosné rakety 30 dalších družic z Německa, Francie, Spojených států amerických, Izraele, Velké Británie, Švédska, Finska, Thajska a Estonska.

Celý tým České kosmické kanceláře přeje našim odborníkům zapojeným do mise Lucky-7 i Socrat-R mnoho úspěchů a těšíme se na první prezentované výsledky. Zejména pak obrázky z VGA kamery Lucky-7. Přímý přenos ze startu je možné najít na stránkce http://www.tvroscosmos.ru/5129/ a nebo s českým komentářem a přítomností odborníka CSO na popularizačním serveru Kosmonautix https://kosmonautix.cz/2019/07/zive-a-cesky-dva-cubesaty-s-ceskou-krvi-startuji/.