You are here

Kandidáti na mise M4

ESA vybrala tři kandidáty na novou středně velkou vědeckou misi

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala tři kandidáty pro čtvrtou středně velkou misi (M-class) a pokračuje tak ve své strategii nazvané Kosmická vize 2015–2025, která má za cíl zajistit špičkový výzkum blízkého i vzdáleného vesmíru. Doporučené mise by se měly zabývat výzkumem exoplanet, fyzice plazmatu a rentgenové astrometrii. Realizována však může být jen jedna z nich. Vypuštění je plánováno na rok 2026.

Na konci srpna 2014 jsme na stránkách České kosmické kanceláře uveřejnili výzvu ESA na návrh mise M4 a tuto informaci také rozeslali českým pracovištím, která by mohla svým obsahem zaujmout. V polovině ledna 2015 obdržela ESA od vědeckých týmů 27 návrhů na misi M4, přičemž hned v sedmi z nich byla zapojena česká vědecká pracoviště. Toto číslo lze považovat za jasný důkaz zájmu domácí vědecké komunity o přímou účast na přípravě a realizaci významných kosmických misí.

V krátkosti si těchto sedm misi stručně představme. Mise Alfvén+ má za cíl pochopení interakcí zemského magnetického pole s částicemi slunečního větru a pochopit rozmanitost těchto procesů, které ovlivňují i život na zemském povrchu. ARAGO je návrhem mise pro sledování hvězd i planet v oblasti ultrafialového a viditelného spektra za pomoci spektropolarimetru s velmi vysokým rozlišením.  LOFT je již známou mísí rentgenového dalekohledu, která byla v ESA prezentována již několikrát. Návrh mise NITRO počítá se dvěma nebo třemi družicemi, které budou sledovat zemskou magnetosféru, ionosféru a změny rozložení iontů dusíku a kyslíku. Japonská kosmická agentura JAXA ve spolupráci s NASA a ESA připravuje předběžně pojmenovanou misi Solar-C ke zkoumání Slunce. Největší zapojení českých pracovišť je u mise THOR, která je zaměřena na pokročilé studování kosmického plazmatu. Poslední navrhovanou misí s účastí českých vědců je meziplanetární sonda Uranus Pathfinder, jejímž cílem je, jak název napovídá, planeta Uran, kterou zblízka zkoumala zatím pouze krátce sonda Voyager 2 v roce 1986.

V červnu 2015 bylo z 27 návrhů vybráno 10, které byly ohodnoceny jako potenciálně technicky realizovatelné. Následovalo hodnocení vědeckých přínosů těchto navrhovaných misí a jako kandidátské mise M4 byly vybrány ARIEL, THOR a XIPE.

ARIEL je infračervená observatoř navržená k pozorování více než 500 horkých tranzitujících exoplanet a zjištění chemického složení a fyzikálních vlastností jejich atmosfér. Pro nerušené pozorování bude umístěn v libračním bodě L2 soustavy Země-Slunce. THOR se zaměřuje na pochopení fyzikálního mechanismu disipace energie turbulentních fluktuací plazmatu. Družice by se měla pohybovat na vysoce excentrické oběžné dráze kolem Země. Na této misi se podílejí odborníci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Poslední kandidát XIPE je vysoce citlivá observatoř pro sledování rentgenových zdrojů.

Ještě v červnu letošního roku byly pro každou ze tří kandidátských misí zahájeny fáze 0/A, ve které jsou stanoveny základní požadavky na misi, předběžně zhodnocena organizace projektu, náklady, předpokládaný časový harmonogram a je navržen vhodný systémový koncept mise. V červnu 2017 proběhne na základě provedených studií výběr jedné mise M4 a přistoupí se k její konečné realizaci tak, aby byla zajištěna její připravenost pro start v roce 2026. V současné době je těžké předjímat, který z návrhů má největší šanci na úspěch, ale my bychom si rozhodně přáli, aby to byl THOR.

Pro úplnost dodejme, že v rámci strategie Kosmická vize 2015-2025 je vsoučasnosti také připravována malá mise CHEOPS (S1), středně velké mise Solar Orbiter (M1), Euclid (M2), PLATO (M3) a velké mise JUICE (L1) a ATHENA (L2).