You are here

Zkušenosti z Alpbachu 2007

Ondřej Doule o Letní škole astrobiologie – Alpbach 2007

Osobní vyprávění architekta Ondřeje Douleho o zkušenostech z Letní školy v Alpbachu v roce 2007, kde se s finanční podporou CSO na jeho účast zapojil do návrhu astrobiologické mise pro hledání mimozemského života na cizích planetách. Interdisciplinární přístup a možnost spolupracovat na komplexním projektu s biology a astronomy obohatil jeho schopnosti pro studium na ISU. 

Několik kolegů se mne již ptalo, co jsem vlastně jako architekt dělal na Letní škole astrobiologie v Alpbachu. Hlavní instruktor pan Turner na začátku přednášek zdůraznil, že se jedná o interdisciplinární obor a že každý student si musí své místo ve čtrnáctičlenném týmu najít sám. Celkem nás byly čtyři pracovní týmy.

Téma, které jsme si jako tým vybrali, bylo hledání života na jupiterově měsíci Europa. Já jsem zpracovával kompletní prezentaci, a tudíž jsem korigoval, aby návaznost všech výstupů a komunikace specialistů, například biologů a inženýrů, fungovala. Dále jsem zpracovával všechny technické výkresy a schémata, veškerou grafiku, rozpočet pro celou misi a také jsem se podílel na Planetary protection policy. Snažil jsem se přispět též v inženýrské části a hlavně v návrhu mise, ale oba obory pro mne byly velmi nové a tak jsem stihl nastudovat sotva základy. Ovšem tak trochu ztracen jsem nebyl v cizích oborech sám. Stejně na tom byli například medikové i biologové. Nejlepší zázemí měli samozřejmě astrobiologové (v našem týmu byl jeden) a astronomové.

Všechny přednášky byly velmi dobře zpracované a člověk se v problematice velmi rychle zorientoval. Celkově pro mne měla letní škola obrovský přínos. Umožnila mi ve velmi krátkém čase náhled do mnoha odvětví vědy, což bylo velmi přínosné též pro mé studium na ISU.

Je třeba zdůraznit, že astrobiologie je obor začínající a sami pedagogové neměli v mnoha otázkách jasno. Základní problém definice života se pohyboval již od obecných úvah, kdy je například možné předpokládat život i na bázi křemíku. Tudíž by bylo třeba stanovit a definovat obecné principy metabolismu a interakce, abychom tuto možnost nevyloučili při hledání života pouze na bázi uhlíku. Konkrétní a více vědecký přístup předpokládal, že známe pouze život na bázi uhlíku a tudíž tento jediný můžeme hledat na základě přesně definovaných biomarkerů.

Všechny úvahy týkající se praktického provedení mise vždy skončily u hledání pozemského života, který jako jediný alespoň částečně umíme popsat. Ovšem velké procento pedagogů se snažilo studenty všelijak motivovat k různým inovacím, které jsou z pohledu přístupu ke zkoumání problému nevědecké, tedy kdy nemáme problematiku popsanou a chceme ji zkoumat. Příkladem může být hledání života na neznámé bázi či použití teoretického pohonu pro extrasolární misi.

Toto byl také velmi důležitý přínos širokého interdisciplinárního zkoumání na letní škole, zvláště pak pro mou praxi, kdy se v rámci doktorského studia snažím o interdisciplinární výzkum v rámci architektury a snažím se tento obor definovat skrze humanitní, inženýrské i jiné obory a pracovat s ním také ve vesmíru, kam člověk pomalu, ale jistě směřuje.

Ondřej Doule