SSA

Space Situational Awareness

Program sledování stavu kosmického prostoru

Doba trvání programu: 2009 - 2016 (SSA - fáze 1 a 2)

Příspěvky členů fáze 2 (2013 - 2016): 75,5 mil. €

Příspěvek ČR: 0,7 mil. €

Členské státy

Fáze 2: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie

Obsah programu

Cílem programu ESA/SSA je vybudovat evropské systémy pro tvorbu předpovědi stavu blízkozemního prostoru a systémy varování před možnými hrozbami pro moderní zařízení a společnost, které mohou způsobit původci v kosmickém prostoru.

Program ESA/SSA je dělen podle 3 hlavních domén: kosmické počasí - SWE (Space Weather), Zemi blízké asteroidy - NEO (Near Earth objects) a sledování umělých objektů - SST (Space Surveillance and Tracking).

Monitorování stavu kosmického prostoru (SSA - Space situational awareness) ESA realizuje prostřednictvím skupin relevantních služeb poskytovaných v reálném čase.

Sledování a předpovědi kosmického počasí chrání především družicové systémy. Tím může být zajištěn jejich nepřetržitý provoz, přesnost a spolehlivost veřejných i komerčních informačních služeb a aplikací využívajících družicový segment. V programu je však řešena i ochrana pozemního segmentu, vzhledem k tomu, že kosmické počasí má vliv na elektrické rozvodné sítě. Dalšími úkoly jsou objevování nových blízkozemních planetek, které by se mohly potenciálně vyskytnout na srážkové dráze se Zemí a monitorování a upřesňování jejich drah, tvarů a dalších parametrů důležitých pro odhad efektu při dopadu.

Současný stav

Hlavními úkoly segmentu SWE jsou řízení datových a koordinačních center, integrace stávající evropské infrastruktury prostřednictvím vytvoření řady Expert Service Centres, vývoj senzorů, aplikací a uživatelských rozhraní, dedikované mise a umístění dodatečných senzorů pro sledování kosmického počasí na hostitelské družice a využívání dat z družic na oběžné dráze (např. Proba-2, SOHO, Gaia).

V segmentu NEO se plánuje vedle zapojení stávajících observatoří (v ČR např. Kleť) také vývoj teleskopu “FlyEye” typu wide-field-of-view, využití potenciálu družic (např. Gaia) při objevování asteroidů v blízkosti Země jako jejich vedlejšího cíle. Evropský segment NEO má rovněž provádět noční kontrolu celého viditelného nebe s cílem detekce objektů, které jsou viditelné pouze tehdy, když jsou v blízkosti Země. Takový "široký průzkum" je komplementární k "hlubokému průzkumu" prováděného americkou NASA, která si klade za cíl odhalit všechny NEO větší než dané velikosti.

V rámci SST se ESA soustředí na vytvoření prototypů a otestování dvou zkušebních radarů (monostatického a bistatického), ve Španělsku a Francii. Dále segment zahrnuje vývoj SST systémů, jejich testování a validaci metod radarové detekce, výzkum a vývoj v oblasti laserového měření vzdáleností družic a optických pozorování. Evropská komise (EK) má pro tuto oblast také vlastní program, v důsledku toho probíhá harmonizace aktivit EK a ESA.

Současný stav v ČR

Zapojení České republiky je vítané, jelikož expertní skupiny z naší země mají dlouhou tradici a výjimečné výsledky jak v oblasti studia planetek, tak efektů slunečního větru na zemskou magnetosféru a ionosféru. Tyto znalosti umožní významné přispívání do předpovědí a monitorování v rámci SSA.

Upřesňování drah a parametrů malých planetek je zásadní pro přesnější odhad možnosti jejich budoucí srážky se Zemí, jejich průletu atmosférou a efektů dopadu. Česká Republika založila také Evropskou bolidovou síť, díky čemuž může přispět i pozorováním dalších aspektů meziplanetární hmoty.

Přístroje vyvinuté v České republice operující nejen na družicích ESA měří kosmické plazma, elektromagnetické vlny a vysokoenergetické částice, jak ve slunečním větru, tak v magnetosféře a ionosféře. Pozemní zařízení, využitelné pro monitorování kosmického počasí jsou české přenosné Dopplerovské sondy k proměřování stavu ionosféry, byly umístěné již na řadě míst, a to nejen v ČR, ale s velkým úspěchem i v zahraničí. České využití digisondy taktéž ukázalo, že lze s její pomocí zásadně zpřesnit měření ionosférických driftů.

Data z řady těchto přístrojů jsou poskytována v rámci International Space Environment Service přes Regional Warning Center Prague.

Způsob zapojení subjektů z ČR

Podrobnosti o jednotlivých příležitostech jsou průběžně zveřejňovány prostřednictvím internetového portálu pro publikování veřejných zakázek EMITS. Během přípravné fáze v letech 2009–12 bylo vydáno 25 průmyslových kontraktů na projekty v rámci SSA, s celkovou hodnotou přes 30 M€. Od roku 2013, kdy se připojila Česká republika, pokračuje svou druhou fází SSA-2. V této fázi již byla zformována konsorcia expertních poskytovatelů služeb kosmického počasí a započalo řešení prvních dílčích projektů. V případě zájmu mají česká pracoviště stále šanci se v této oblasti zapojit. 

Řada podpůrných aktivit pro program SSA je realizována v technologických programech GSTP i TRP, a studie pak v rámci GSP. Některé aktivity SSA vychází z projektů 7. rámcového programu,  a proto se jejich řešení plánuje ve spolupráci s H2020 Evropské komise.

Aktuální informace a doporučení pro zapojení do plánovaných aktivit vám sdělí autor tohoto článku, který je českým delegátem v SSA.