CSO diskutovala o budoucím směřování Polské kosmonautiky
Před rokem polský Sejm téměř jednomyslně přijal zákon o zřízení Polské kosmické agentury (Polish Space Agency, POLSA), která bude mít za úkol podporovat kosmický výzkum a výrobu v Polsku, mimo jiné prostřednictvím podpory získávání projektů Evropské kosmické agentury (ESA).
Tímto krokem Polsko potvrdilo celospolečenský zájem na rozvoji polské kosmonautiky a uvědomění si strategické důležitosti přijetí příslušného zákona. Současně tím náš severní soused vyslal jasný signál, že bude usilovat o významnější postavení v evropských kosmických programech.
Sídlo POLSA bylo ustaveno v gdaňském Vědecké-technologickém parku (Gdański Park Naukowo - Technologiczny, GPNT), přičemž další dvě pobočky budou umístěny ve Varšavě a Rzeszówě. Prezidentem POLSA byl zvolen prof. Marek Banaszkiewicz, dříve působící jako ředitel Centra pro kosmický výzkum Polské akademie věd. Prezident byl zvolen na pětileté období, během něhož bude řešit správní záležitosti související se zřízením agentury, ale i nastartování aktivit určených pro subjekty angažující se v polském kosmickém odvětví. V současné době se rozbíhá výběrové řízení na dva viceprezidenty agentury a přijímání zaměstnanců.
Dne 19. června se v rámci vytváření veřejného povědomí o Polské kosmické agentuře uskutečnilo diskusní Fórum kosmických a družicových technologií na Polytechnické univerzitě v Rzeszówě. Ve městě, které je známé především jako sídlo polského leteckého průmyslu, se sešli polští i zahraniční představitelé veřejných a soukromých organizací v čele s polskými poslanci a dalšími politickými funkcionáři, aby hovořili o budoucnosti POLSA.
V úvodním diskusním panelu vystoupili společně s prezidentem POLSA Markem Banaszkiewiczem a Janem Kolářem z České kosmické kanceláře (CSO) také Patrycja Zilińska, viceprezidentka polské Agentury pro rozvoj průmyslu, Zygmunt Rafat Trzaslowski, generální ředitel společnosti Hertz Systems, který je zároveň viceprezidentem Rady polské kosmické agentury a Thomas Weissenberg, zástupce Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR).
Všichni účastníci diskuze se shodli na tom, že založení Polské kosmické agentury je rozhodně významným krokem vpřed v podpoře rozvoje kosmického výzkumu a průmyslu v Polsku. Zároveň však připomněli, že se jedná o teprve první stupeň na cestě za stanovením pravidel fungování agentury, která bude disponovat rozpočtem ve výši několika milionů zlotých, určených na provozní výdaje a menší domácí kosmické projekty.
Jan Kolář vyzdvihl užitečnost orientace Polské agentury na ESA a připomněl potřebu vytvoření atraktivního kosmického programu, který bude podporován jak politickou reprezentací, tak subjekty kosmického průmyslu. Tento program by měl rovněž zahrnovat oblast výzkumu a vzdělávacích aktivit, které představují největší investici do budoucího rozvoje kosmonautiky.
Je třeba dodat, že přijatý zákon ustavující kosmickou agenturu v Polsku, jakkoliv je prospěšný, nechává některé zásadní otázky neřešené. Jednou z nich je rozdělení pravomocí mezi nově vzniklou agenturu POLSA a Ministerstvo hospodářství, které je v současné době vládním garantem pro spolupráci ESA a které zároveň platí do ESA roční příspěvek. POLSA v sobě však, například na rozdíl od DLR, nebude sjednocovat kromě organizační složky i složku výzkumnou. Kosmický výzkum a vývoj bude soustředěn v akademických a technologických organizacích v čele s již zmíněným Centrem kosmického výzkumu Polské akademie věd, přičemž POLSA bude především administrativní a organizační institucí.
Založení Polské kosmické agentury může být pro Českou republiku inspirací, aby kosmonautika měla u nás své pevné místo v zákoně, podpořeném odpovídajícím rozpočtem, který by umožnil realizaci projektů na národní úrovni. Zároveň se vznikem POLSA otvírají možnosti pro širší a efektivnější česko-polskou spolupráci v oblasti kosmického výzkumu, vývoje kosmických systémů a pozemních aplikací.