Jste zde

Malé družice v ČR

Závěry semináře CSO o malých družicích v České republice

Česká kosmická kancelář uspořádala 4. března seminář pro zájemce o problematiku vývoje a stavby malých družic. Jednalo se o první akci svého druhu, která byla i konkrétním příspěvkem pro zlepšení stavu, jež je v naší zemi dlouhodobě zanedbaný. Přesto jsou u nás univerzitní a výzkumná pracoviště, která se snaží znalosti a dovednosti spojené se stavbou malých družic získat a navázat na významné postavení, které v tomto oboru Česká republika v minulosti měla.

Smyslem semináře bylo poskytnout příležitost všem současným aktérům vzájemně se informovat o svých dosavadních výsledcích, vyměnit si poznatky o hlavních překážkách v jejich práci a vytvořit společnou platformu pro vytváření vhodných podmínek k rozvoji malých družic v českém univerzitním i podnikatelském prostředí. Pozvání na seminář, pro který poskytla prostory katedra měření FEL ČVUT v Praze, přijaly všechny týmy, které v ČR pracují na přípravě malé družice. 

V úvodu seznámil ředitel České kosmické kanceláře třicet přítomných účastníků se smyslem a motivací k uspořádání tohoto semináře. Poté byly postupně předneseny zkušenosti skupiny czCube, informace o stavu vývoje univerzitních cubesatů PilsenCube na ZČU v Plzni a CzechTechSat na ČVUT v Praze. Následoval popis vývoje VZLUSAT-1 z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze, který by měl ověřit několik nových technologií na oběžné dráze Země v rámci evropského projektu QB50, jehož náplní je vypuštění 50 cubesatů pro výzkum spodních vrstev termosféry Země.

Následovaly tři příspěvky českých týmů s náměty na možné využití malých družic pro jejich výzkum. Astrofyzici z Masarykovy Univerzity v Brně se chtějí zapojit do stavby družic UV-Brite pro astrometrii hvězd, geolog Dr. Kletetschka představil myšlenku umělého meteoritu s plynovým tepelným štítem a Dr. Kvíderová z Botanického ústavu AV ČR hovořila o využití malých družic pro biologický výzkum.

Technické příspěvky ukončil ukázkovým příkladem úspěchu českých institucí doc. Granja z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze, který ve spolupráci s firmou CSRC v Brně sestrojil kompaktní radiační detektor SATRAM, který od května 2013 s vysokým rozlišením monitoruje široké spektrum kosmického záření na družici ESA Proba-V. Přístroj vychází z detektoru částic TimePix, který byl vyvinut mezinárodním konsorciem vědců v CERN. Doc. Granja s sebou rovněž přinesl na ukázku inženýrský model obdobného, ale pokročilejšího zařízení, který sestavil tým ÚTEF ČVUT pro japonskou družici RISESat. Všechny přednesené příspěvky je možné stáhnout na odkazech v levém sloupci.

V naší zemi tedy existují nejen malé družice v pokročilém stádiu vývoje, ale též řada dalších týmů, které by potenciálu malých družic rády využily k umístění svých přístrojů. V návaznosti na detailně probraný současný stav vývoje jednotlivých cubesatů byly v diskuzi s CSO navrženy možnosti spolupráce v rámci ČR, jak pro jejich vypuštění, tak pro integraci přístrojů. CSO představila současné možnosti vypuštění v rámci ESA, ale také suborbitální letouny XCOR Lynx a vypuštění čínskou raketou. Řada raketových nosičů již dnes má k dispozici rozhraní na umístění P-POD (Poly-PicoSatellite Orbital Deployer), tedy vypouštěcího zařízení pro cubesaty. Vypouštění cubesatů ve světě již dosahuje takových rozměrů, že dosavadní možnosti jsou zahlceny, včetně například modulu Kibo na Mezinárodní kosmické stanici. NASA proto objednala pro tyto účely nanoraketu GOLauncher 2, která by stávající příležitosti vypouštění dále rozšířila. 

V ČR je tedy třeba dosavadních zkušeností z připravovaných cubesatů využít a snažit se získat levný a operativní přístup do kosmu, jak pro univerzitní výzkumné projekty, tak pro průkopnické technologické experimenty. V tom je jednotlivým týmům nápomocna Česká kosmická kancelář, která k tomu využívá své kontakty a tvůrcům malých družic může usnadnit leckdy obtížnou komunikaci s organizacemi zajišťující vypouštění. CSO dále v rámci ustavené komunikační platformy zprostředkuje výměnu zkušeností a aktuálních informací o stavbě malých družic v ČR. Současně bude uvedeným pracovištím napomáhat v získávání letových možností a usilovat o zlepšení podmínek pro vývoj malých družic v ČR. Profesní zájemci o účast v platformě malých družic se mohou přihlásit u autora tohoto článku.