Třicáté výročí vypuštění první československé družice Magion 1
Ke 30. výročí vypuštění první československé družice Magion 1 uspořádala Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy a Ústav fyziky atmosféry AV ČR výstavu, která připomene vznik a vývoj našich prvních družic Magion. Těšit se můžete na záložní letový kus družice, přístroje a dobové fotografie.
První československá umělá družice byla z ruského kosmodromu Pleseck vypuštěna dne 24. října 1978 raketou Kosmos-3M spolu s družicí Interkosmos 18. Měla tvar kvádru o rozměrech 0,3 x 0,3 x 0,15 m a hmotnost 14,5 kg. Jejím hlavním úkolem bylo studium nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře. Toto poslání vyjadřoval i název družice, vzniklý složením prvních částí názvů studovaného prostředí – MAGnetosféry a IONosféry.
Studiem tohoto prostředí se v tehdejším Československu zabývali badatelé z Geofyzikálního ústavu ČSAV (nyní Ústav fyziky atmosféry AV ČR), kteří spolu s dalšími pracovišti a vysokými školami navrhli vědecký program družice a celý Magion 1 včetně přístrojů také postavili. Družice bez problémů pracovala až do svého zániku v atmosféře a poslední kontakt s ní se uskutečnil 10. září 1981. Spojení udržovala přijímací stanice Geofyzikálního ústavu ČSAV v Panské Vsi.
Družice typu Magion byly navrženy a postaveny v rámci programu Interkosmos, pro který byla GFÚ ČSAV v letech 1970 – 1991 připravena řada přístrojů umístěných na 22 kosmických objektech včetně meziplanetární sondy Vega 1. Magiony 4 a 5, poslední dvě družice z řady, startovaly do vesmíru v letech 1995 – 1996 a byly součástí rozsáhlého mezinárodního programu výzkumu vztahů Slunce-Země.
O programu Magion
- Magiony pracovaly v tandemu s ruskou družicí mateřskou a měly i obdobné vědecké přístroje.
- České družice byly kompletně vyrobeny v Geofyzikálním ústavu ČSAV s přispěním subdodavatelů.
- Projekty, do nichž byly družice zařazeny, vznikaly za široké mezinárodní účasti.
- Řízení družic i příjem dat se uskutečňovalo z vlastní telemetrické stanice v Panské Vsi.
- Změny režimů vědeckých přístrojů byly za letu ovládány v reálném čase, za přítomnosti jejich tvůrců.
- Výsledky měření byly publikovány ve více než 100 vědeckých pracích.
V poslední době postavili pracovníci Ústavu fyziky atmosféry dva přístroje pro připravovanou družici ESA Proba-2, jež budou měřit parametry chladného plazmatu a hustotu, teplotu a chemické složení prostředí v okolí družice. Mezi další úspěšné projekty Ústavu fyziky atmosféry zařaďme například sluneční čidlo pro určování polohy ruské astronomické družice Spektr-R a analyzátor kmitočtů pro francouzskou družici TARANIS, jejímž úkolem je výzkum bouřkové aktivity v ionosférickém plazmatu.