Jste zde

IAC 2013 se vydařilo

Česká kosmická kancelář hodnotí 64. Mezinárodní astronautický kongres v Pekingu pozitivně

Praha, 3. října 2013 – Česká kosmická kancelář se vrátila z Mezinárodního astronautického kongresu IAC v Pekingu a má za sebou intenzivní týden naplněný jednáními, propagací české kosmonautiky a činností vyplývající z členství v Mezinárodní astronautické federaci IAF, v níž plní ředitel České kosmické kanceláře (CSO) funkci viceprezidenta.

64. kongres IAC (International Astronautical Congress)pořádala Mezinárodní astronautická federace spolu s čínským organizačním výborem a probíhal v týdnu od 23. do 27. září v Čínském národním kongresovém centru v Pekingu, které je součástí moderního areálu vybudovaného pro účely Olympijských her. Kongres IAC je každoročně největší celosvětovou událostí na poli kosmonautiky. Jeho hlavní náplní je vědecká konference, na níž se diskutují otázky a problémy z více než 30 rozmanitých témat kosmonautiky a souvisejících oborů. Druhou významnou částí je doprovodná výstava, kde prezentují své produkty a technologie přední světové firmy, které vyrábí družice a nosné rakety nebo jejich komponenty a o své činnosti tu názorně informují kosmické agentury, výzkumná pracoviště a univerzity.

„Peking hostil kongres IAC naposledy v roce 1996. Naše očekávání, že Čína kongres připraví ve velkém stylu, se naplnila a ve srovnání s předchozími lety hodnotíme letošní ročník jako nejlépe připravený kongres od roku 2010, kdy se konference konala v Praze a spolu s IAF ji pořádala Česká kosmická kancelář,“ říká Jan Kolář, ředitel CSO.

Dle statistik Čína získala ve srovnání s předchozími kongresy prvenství v počtu registrovaných návštěvníků, který překročil hranici 3700 a překonala tak pražský kongres. Čtvrtina přítomných odborníků pocházela z Číny, dále přijelo velké množství delegátů ze Spojených států amerických a z Německa. Kongres poskytl unikátní příležitost k řadě setkání se zástupci čínských organizací, společností i univerzit, které se podílejí na čínském kosmickém programu. Získané kontakty otevírají možnost spolupráce na projektech studentských družic, vědeckých přístrojů pro družice Země i planetárních a měsíčních sond.

Druhým rekordem pekingského kongresu bylo více než 3600 podaných příspěvků do programu konference, které zaslali odborníci ze 73 zemí, přičemž dvě třetiny z nich byly přijaty. „Mezi příspěvky bylo i několik referátů z České republiky, například přednáška Jana Hrabovského z Univerzity v Pardubicích o hledání nových chemických metod pro zvýšení účinnosti fotovoltaických článků ve vesmíru, dále přednáška Pavla Pačese z ČVUT v Praze o testování slunečního senzoru pro určení prostorové orientace družice anebo příspěvky Ondřeje Douleho na téma designu kosmických lodí a základen,“ vysvětluje Michal Václavík z CSO.

České zastoupení má i několik výborů a pracovních skupin Mezinárodní astronautické federace IAF, každoročního organizátora tohoto kongresu. Ve skupině na podporu zapojení menších a rozvojových států do mezinárodních kosmických programů byla rozšířena vzdělávací aktivita v aplikačních oborech kosmonautiky o problematiku nasazení vyvinutých technologií do provozní praxe. Česká kosmická kancelář se v IAF rovněž podílí na přípravě a organizování mezinárodních tréninkových kurzů zaměřených na problematiku řízení kosmických projektů.

Na kongresové výstavě se celkem sešlo 83 vystavovatelů z 23 zemí. Na rozdíl od předchozích kongresů bylo znát, že se Čína zajímá zejména o vývoj technologií a družicové systémy a sektor služeb nebyl na letošní výstavě tolik patrný. Největší zastoupení měly na výstavě velké čínské firmy a agentury, zřetelně byly rovněž přítomny firmy ze zemí bývalého Sovětského svazu.

„Novým trendem výstavy bylo seskupování vystavujících společností do regionálních klastrů. Na rozdíl od individuálních expozic firem zde byl přítomen velký stánek německých Brém, dále národní stánky Belgie, Nizozemí a opravdu vydařený prezentační pavilon Jihoafrické republiky. Regionální stánky jsou na kongresové výstavě poměrně novinkou a zároveň hezkou ukázkou zřetelné podpory kosmických aktivit v daných zemích“, podotýká Michal Kuneš z CSO.

Mezi vystavovateli nechyběla ani Česká kosmická kancelář s expozicí vybraných výsledků českého kosmického výzkumu a vývoje a propagačními tiskovinami o činnosti a projektech našich pracovišť v kosmonautice. Z jednání s místními organizacemi vyplynulo, že i když je Čína v kosmonautice víceméně soběstačná, intenzivně hledá partnery pro mezinárodní spolupráci. Návštěvníci stánku České kosmické kanceláře se zajímali zejména o české vědecké přístroje a studentské projekty.

Ve čtvrtek uspořádala CSO na svém stánku českou hodinku, kde s ochotnou výpomocí Velvyslanectví České republiky v Pekingu a tamní České hospody pro návštěvníky přichystala tradiční české pohoštění s pivem a národními pochutinami. Pozvání na akci přijalo přes 100 zahraničních hostů včetně astronautů.

„Poslední den kongresu proběhlo hlasování o místě konání kongresu IAC v roce 2016, v němž s převahou zvítězilo Mexiko nad Ukrajinou. V roce 2014 se kongres IAC koná v kanadském Torontu a Česká kosmická kancelář se na něj začne již počátkem příštího roku připravovat. Všichni zájemci, kteří by chtěli příští rok na kongresu IAC prezentovat a propagovat svou činnost, se mohou na Českou kosmickou kancelář již nyní obrátit,“ uzavírá Kolář.