Jste zde

EOEP-4 - EE Component

Earth Observation Envelope Programme / Period 4 - Earth Explorer Component

Rámcový program pozorování Země - Komponenta pro stavbu družic Earth Explorer

Doba trvání programu: 2013 – 2016 (EOEP-4)

Celkový rozpočet EOEP-4: 1600,00 mil. €

z toho pokryto: 1002,39 mil. €

příspěvek ČR: 4,23 mil. € 

Členské státy

Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kanada, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie

Obsah 

Cílem komponenty Earth Explorer programu EOEP je reagovat na potřeby komunity uživatelů dat dálkového průzkumu Země prostřednictvím stavby vědeckých družic Earth Explorer, které jsou zaměřené na vybrané oblasti přírodovědného zkoumání, zejména ve vědách o Zemi. Přípravné studie, technologický vývoj a projekty na využití družicových dat včetně komerčních služeb jsou hrazeny z druhé rozpočtové části programu EOEP - Development & Exploitation Component.

Vzhledem k výraznému podfinancování programu na ministerské radě ESA v listopadu 2012 není dostatek prostoru pro nové aktivity, zejména na nové mise jako je Earth Explorer 8. Dostupné prostředky se rovněž využívají na dokončování vývoje misí EarthCARE a ADM-Aeolus, které jsou již v několikaletém časovém skluzu kvůli problémům s použitou laserovou technologií.

Současný stav

Mise na oběžné dráze

  • GOCE (Earth Explorer 1) – mapování gravitačního pole Země speciálními gradientometry a zkoumání jeho vlivu na oceánské proudění, start 17.3.2009.
  • SMOS (Earth Explorer 2) – mapování půdní vlhkosti a salinity oceánu radarem, start 2.11.2009.
  • CryoSat-2 (Earth Explorer 3) – radarový monitoring zaledněné pevniny a tloušťky plovoucího ledu v oceánech, start 8.4.2010.
  • Swarm (Earth Explorer 4) – mapování magnetického pole Země, jehož součástí jsou kromě přístrojů pro měření elektromagnetického pole i mikroakcelerometry české výroby, start 22.11.2013.

Mise v různém stádiu příprav

  • ADM-Aeolus (Earth Explorer 5) – lidarové měření výškových profilů proudění v atmosféře. Mise je před dokončením ve fázi C/D prakticky bez možnosti účasti českého průmyslu. Očekávaný start v roce 2016.
  • EarthCARE (Earth Explorer 6) – zkoumání oblačnosti, aerosolů a jejich vlivu na přenos tepla v atmosféře pomocí kombinace radaru, lidaru a optických metod. Mise je před dokončením ve fázi C/D prakticky bez možnosti účasti českého průmyslu. Očekávaný start v roce 2017.
  • BIOMASS (Earth Explorer 7) – radarové sledování objemu biomasy a množství uhlíku v lesních porostech. Mise je ve fázi B1 a byly ukončeny dvě paralelní studie vedené konsorcii Airbus Defense and Space (Velká Británie + Německo) a OHB System AG (Německo) s Thales Alenia Space (Francie). Očekávaný start je v roce 2020.

Kandidáti na Earth Explorer 8

  • FLEX – měření obsahu chlorofylu v biomase pomocí fluorescenčního spektrometru. Paralelní studie proveditelnosti na ně provádí Airbus Defense and Space (Německo) a OHB Systems AG (Německo)
  • Carbonsat – monitoring skleníkových plynů v atmosféře pomocí spektrometru. Paralelní studie proveditelnosti na ně provádí Airbus Defense and Space (Francie) a Airbus Defense and Space (Velká Británie)

Paralelní systémové studie proveditelnosti ve fázi A/B1 na obě mise by měly být ukončeny v polovině roku 2015. Dle výsledků těchto studií dále Poradní výbor ESA ve vědách o Zemi doporučí a delegáti členských států schválí jednu z družic k realizaci. Vzhledem k nedostatku financí v programu bylo rozhodnuto odložit začátek fáze B2 až do roku 2017 a očekávaný start nelze čekat dříve než 2022. 

Otázka Earth Explorer 9

Pokud během roku 2015 Programová rada ESA pro pozorování Země vydá rozhodnutí, bude letos vyhlášena výzva pro zasílání návrhů témat pro novou misi Earth Explorer 9. V takovém případě se otevře pro česká vědecko-výzkumná pracoviště šance navrhnout ESA koncept budoucí družice dle vlastních výzkumných priorit. 

Malá mise v bilaterální spolupráci

  • SAOCOM-CS – malá radarová mise pro sledování struktury biomasy, která bude doplňovat argentinskou misi SAOCOM-1B, s níž bude též společně vypuštěna koncem roku 2016. Mise je řešena ve spolupráci s argentinskou agenturou CONAE. Nachází se ve fázi A/B1 a paralelní studie proveditelnosti na ně provádí Qinetiq (Belgie) a SSTL (Velká Británie).

Koncepty pro nové mise

ESA připravuje novou publikaci, která shrne stávající koncepty nových misí, na něž již průběžně probíhají studie a přípravné aktivity. Jedná se o tyto mise:

  • Next-Generation Gravity Mission pro sledování gravitačního pole pomocí laserových interferometrů
  • GEROS-ISS pro sledování klimatu z Mezinárodní kosmické stanice, pravděpodobně ve spolupráci s NASA
  • Interferometrická radarová mise SAR Single-Pass v pásmu Ka
  • GEO-HR pro dálkový průzkum Země s vysokým rozlišením z geostacionární dráhy
  • Interferometrické SAR mapování oceánských proudů současně v režimech along/across track
  • Provozní sledování polárních oblastí z vysoce eliptických drah, které by se stalo součástí systému GOS budovaného Světovou meteorologickou organizací
  • EO Convoy pro vytvoření konstelací vzájemně se doplňujících družic podobné konceptu NASA A-Train 
  • Nová družice v mikrovlnném spektru pásma L, která naváže na družice SMOS, Aquarius a SMAP

Způsob zapojení

Do stavby systémů v družicové platformě je možné zapojit se prostřednictvím reakce na tendry vyhlašované hlavními dodavateli pro ESA, které jsou odpovědní za integraci celé družice. Hlavní dodavatelé však nejsou s jistotou známi až do ukončení fáze A/B1, během které soutěžící konsorcia vedené velkými integrátory zpracovávají zpravidla dvě paralelní studie proveditelnosti. Tyto jsou navržené obvykle na 18 měsíců, ale bývají prodlužovány na dva roky, případně může jít o kratší samostatné studie pro fáze A a B1. Pokud se pracoviště chce účastnit dodávek pro družicové systémy, Česká kosmická kancelář doporučuje se být s velkými integrátory či jejich středně velkými dodavateli v  kontaktu již během řešení těchto přípravných studií, respektive průběžně, nezávisle na aktuálně řešených projektech, aby o českých pracovištích velcí integrátoři již ve před fázi vlastní stavby družice (B2) věděli. CSO také pracovištím doporučuje účastnit se průmyslových dní, které ESA či hlavní dodavatelé organizují ve fázi B2, před vyhlášením veřejných zakázek pro subdodavatele na stavbu družice (fáze C/D).

V případě vědeckého přístrojového vybavení, jakým jsou nové spektrometry, lidary a radary SAR, je vhodné účastnit se jejich vývoje již od základu prostřednictvím přípravných projektů v programech TRP, GSTP nebo EOEP a být součástí vznikajícího konsorcia již několik, typicky pět, let před vlastní realizací družice. Účast v takovýchto projektech však předpokládá, že firma či pracoviště se o danou technologii sama dlouhodobě zajímá a její rozvoj je součástí firemní strategie pro dodávky v kosmonautice, jelikož zde zpravidla nejde o jednorázové zakázky. Obvykle to znamená, že průmyslové pracoviště funguje v dlouhodobém kooperativním vztahu s vědeckou komunitou, která stojí u zrodu návrhů na koncepty nových misí.

Pro zájemce o více informací o samotných družicích CSO zpracovala publikaci Earth Explorers, která je k dispozici zdarma ke stažení na odkaze v levém sloupci anebo v tištěné podobě v sídle kanceláře. Pro více informací o aktuálním stavu přípravy zmíněných misí a v případě zájmu o průmyslové zapojení do jejich stavby či ideového návrhu nové mise kontaktujte prosím autora článku.