Středně velké mise (M-Class) - start po 2017

Na středně velkou misi jsou v současné době čtyři kandidáti: Euclid, Plato, Solar Orbiter (rozpracovaná mise z plánu Horizon 2000+) a dále mise Spica (japonská mise s účastí ESA). V dubnu 2010 začal proces výběru zpracovatele definiční studie ve fázi A prvních tří středně velkých misí, přičemž pouze dvě z nich by se měly realizovat. Na japonské misi Spica je v současné době potvrzena účast ESA v definiční fázi A, přičemž o pokračování účasti bude rozhodnuto později.

Euclid – mise, která by měla zkoumat temnou energii, což je velmi aktuální otázka světové astronomie. Cílem pozorování této mise mají být galaxie a klastry galaxií během extragalaktického mapování blízkého i velmi vzdáleného vesmíru. Na palubě ponese teleskop o průměru 1.2 m typu Korsch, který bude pracovat v optické a blízké infračervené oblasti spektra. Bude umístěna v Lagrangeově bodě L2.

PLATO (Planetary Transits and Oscillations of stars) – družice pro hledání nových planet (mimo sluneční soustavu). Mise má pomocí fotometrických metod detekovat a charakterizovat přechody exoplanet stejně jako seismické oscilace jejich mateřských hvězd. Sonda PLATO má být schopná detekovat mnohem menší a vzdálenější objekty, než jsme dnes schopni. Její pozorování budou doplněna dalšími kosmickými sondami a pozemními měřeními s cílem zjistit co nejvíce informací o nově objevených planetách. Má být umístěna v Lagrangeově bodě L2.

Solar Orbiter – sonda, zaměřená na výzkum Slunce z nejmenší možné vzdálenosti. Měla by získat údaje a pozorování, která umožní mnohem přesněji poznat fyzikální procesy, probíhající jak v nitru, tak v atmosféře Slunce. Palubní přístroje budou pozorovat v radiové, optické, ultrafialové i rentgenové oblasti spektra. Sonda bude navedena na eliptickou dráhu kolem Slunce ve vzdálenosti 0.26 astronomické jednotky a sklon dráhy bude postupně narůstat až na hodnotu 30 stupňů. Tato dráha umožňuje pozorovat i oblasti kolem obou pólů.

Spica – infračervená observatoř nové generace. Tato družice by měla provádět pozorování oblohy ve střední a vzdálené infračervené oblasti spektra pomocí rozměrného kryogenního teleskopu. Získaná data poskytnou údaje o vzniku a vývoji planet v naší galaxii stejně jako o vzniku naší sluneční soustavy, dále pak o vzniku hvězd skrytých v prachovém obalu a o formování a vývoji galaxií v rané fázi vesmíru. Nabídne širokoúhlé pozorování s vysokou fotometrickou a spektroskopickou citlivostí stejně jako koronografii planet a planetárních disků. Spica by v případě realizace byla společnou výpravou ESA a japonské JAXA.