You are here

Podpora mikrogravitace v ČR

Závěry z workshopu o oblasti pilotovaných letů, mikrogravitace a hypergravitace

Česká kosmická kancelář uspořádala 21. listopadu odborný workshop a diskuzi zaměřenou na výzkum v podmínkách mikrogravitace a hypergravitace, aspekty spojené s pobytem člověka v kosmickém prostoru a souvisejících technologií. Desítka účastníků workshopu byla seznámena s aktuálními příležitostmi, podmínkami v České republice a aktivitami i potřebami jednotlivých českých pracovišť.

V první části workshopu byly v krátkosti předány základní informace o mezinárodních, bilaterálních i soukromých programech výzkumu a vývoje umožňujících realizaci projektů z oblasti pilotovaných kosmických letů, mikrogravitace a hypegravitace.

Ve druhé části představily tři pracoviště své aktivity. Carlos Granja z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT prezentoval využití monitorů záření založených na detektoru TimePix. Ústav má již bohaté zkušenosti aplikacemi tohoto detektoru v kosmonautice, zejména pro potřeby sledování kosmického počasí, ale také jako osobních dozimetrů astronautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Pavel Boháček, zástupce projektu Hydronaut – Centrum kosmického výzkumu, představil pokračující práce na stavbě hlubinné laboratoře H3 DeepLab. Po svém dokončení bude sloužit mimo jiné ke zkoumání fyziologické adaptace na omezené a izolované prostředí, vliv stresové zátěže, ale i testování technologií pro zajištění životních podmínek. Všechny tyto poznatky jsou uplatnitelné rovněž v kosmonautice a přípravě dlouhodobých pilotovaných letů. Jana Kvíderová z Botanického ústavu AV ČR se zaměřuje na výzkum řas a sinic a jejich využití v (polo)uzavřených systémech a v astrobiologii. Společně se zahraničními partnery pracuje na projektu fluorescenční mikroskopie v podmínkách reálného kosmického letu.

Téměř dvouhodinová diskuze v závěru workshopu odhalila některé nedostatky, se kterými se česká pracoviště potýkají. Mezi zásadní patří nevyhovující schéma financování a nutnost zvýšit povědomí o výsledcích a možnostech českých pracovišť.

S těmito závěry koresponduje i hodnocení jednoho z účastníků semináře, Jaroslava Kousala z Matematicko-fyzikální fakulty UK: „Seminář byl zahájen stručným shrnutím možností přístupu k experimentálním zařízením především pro výzkum v mikrogravitaci. Následně byly prezentovány některé projekty s českou účastí a následovala všeobecná diskuse. I díky komornímu rozsahu se seminář nesl v příjemném nepříliš formálním duchu. Krom přehledu o stávajícím stavu se navazovaly i nové vzájemné kontakty. Jako jednotící problém vyvstávala neexistence pružného národního systému financování projektů v kosmonautice, pro které jsou z povahy věci obvyklé systémy řešení a financování prakticky nepoužitelné."