LŠ Alpbach - 2007

Zpráva z letní školy astrobiologie v Alpbachu 2007
(Ondřej Doule)

“Několik kolegů architektů se mne již ptalo, co jsem vlastně jako architekt dělal na Letní škole astrobiologie v Alpbachu,” říká Ondřej Doule, český účastník v tomto projektu. A pokračuje ve svém vyprávění:

“Hlavní instruktor pan Turner na začátku přednášek zdůraznil, že se jedná o interdisciplinární obor a že každý student si musí své místo ve čtrnáctičlenném týmu najít sám (celkem byly čtyři pracovní týmy).

Pracovní skupina na LŠ Alpbach 2007 (foto Ondřej Doule) 

Téma, které jsme si jako tým vybrali, bylo hledání života na jupiterově měsíci Europa. Já jsem zpracovával kompletní prezentaci, a tudíž jsem korigoval, aby návaznost všech výstupů a komunikace specialistů např. biologů a inženýrů fungovala. Dále jsem zpracovával všechny technické výkresy a schémata, veškerou grafiku, rozpočet pro celou misi a také jsem spolupracoval na Planetary protection policy. Snažil jsem se přispět též v inženýrské části a hlavně v návrhu mise, ale oba obory pro mne byly velmi nové a tak jsem stihl nastudovat sotva základy. Ovšem nebyl jsem tak trochu “ztracen” v cizích oborech sám, stejně na tom byli např. medikové i biologové. Nejlepší zázemí měli samozřejmě astrobiologové (v našem týmu byl jeden) a astronomové.
Všechny přednášky byly velmi dobře zpracované a člověk se v problematice velmi rychle zorientoval. Celkově pro mne měla letní škola obrovský přínos. Umožnila mi ve velmi krátkém čase náhled do mnoha odvětví vědy, a to velmi srozumitelně přínosné též pro mé studium na ISU).
A současně jsem měl možnost se na interdisciplinárním projektu mise na Europu podílet. Je třeba zdůraznit, že astrobiologie je obor začínající a sami pedagogové neměli v mnoha otázkách jasno. Základní problém definice života se pohyboval od becných úvah, kdy je možné předpokládat život na bázi např. křemíku, a tudíž by bylo třeba stanovit a definovat obecné principy metabolismu a interakce, abychom tuto možnost nevyloučili při hledání života na bázi uhlíku, až po konkrétní, a jak bylo zmíněno na přednáškách, tzv. více vědecký přístup, kdy známe pouze život na bázi uhlíku a tudíž tento jediný můžeme hledat na základě přesně definovaných biomarkerů. Všechny úvahy týkající se praktického provedení mise vždy skončily u hledání pozemského života, který jako jediný alespoň částečně umíme popsat. Ovšem velké procento pedagogů se snažilo studenty všelijak motivovat k různým inovacím, které jsou tzv. nevědecké z pohledu přístupu ke zkoumání problému, kdy nemáme problematiku popsanou a chceme ji zkoumat (např.: hledání života na neznámé bázi, použití teoretického pohonu pro extrasolární misi).
Toto byl také velmi důležitý přínos širokého interdisciplinárního zkoumání na letni škole v Alpbachu, zvláště pak pro mou praxi, kdy se v rámci doktorského studia snažím o interdisciplinární výzkum v rámci architektury a snažím se tento obor definovat skrze humanitní, inženýrské i jiné obory a pracovat s ním také ve vesmíru, kam člověk pomalu, ale jistě směřuje.”