ISC2009-zpráva
INTERNATIONAL SPACE CAMP 2009 ve vzpomínkách Standy Fořta
Stanislav Fořt v kosmickém řídícím střediskuPři příletu do města Huntsville v severní části státu Alabama, jsem už na letišti pocítil jakousi kosmickou atmosféru, která provázela celý můj pobyt na International Space Camp. Ve dnech 24. a 25. července přijížděly národní delegace z celého světa, aby se zúčastnily této neobyčejné akce. Z okénka autobusu jsem zahlédl obrovskou siluetu nosné rakety Saturn V, která čněla z areálu, ve kterém jsem měl strávit následující týden.
International Space Camp (ISC) je jeden z programů pořádaných v rámci U.S. Space Campu ve meště Huntville, stát Alabama, USA, které má samo o sobě rozsáhlou „kosmickou“ historii. Tento rok se ho zúčastnilo 20 států, každý reprezentovaný jednou studentkou a jedním studentem střední školy. Ty do USA doprovázel obvykle jeden pedagogický pracovník. Čeští účastníci jsou každoročně vybírání pomocí konkurzu, který tento rok proběhl v pražském planetáriu koncem zimy. Naše republika vysílá své reprezentanty na ISC již od roku 1995. Letos jsem byl vybrán já, Anna Štindlová a učitelka Marie Kotzurová.
Po slavnostním zahájení byli mezinárodní i američtí studenti rozděleni do několika skupin. Já jsem se stal součástí jedenáctičlenného týmu, který byl pojmenovaný po Wernheru von Braunovi, německém konstruktéru raket, který emigroval a následně pomohl Američanům dosáhnout Měsíce. Hlavní část našeho programu se skládala ze simulovaných kosmických misí. Účastník mohl být přiřazen do tří různých simulátorů – družicového stupně raketoplánu (orbiteru), kosmické stanice nebo řídícího střediska. V průběhu misí jsme se seznamovali s prací kosmonautů a vědeckých pracovníků na zemi i ve vesmíru. Mohli jsme si vyzkoušet řešení simulovaných nestandardních situací, problémů a havárií. Podle mého názoru byly sice ovládací panely a počítače značně zjednodušeny, ale na skvělou atmosféru to vliv v žádném případě nemělo. Mým nejoblíbenějším stanovištěm byl družicový stupeň raketoplánu i přesto, že jsem se ani jednou nedostal k ovládacímu joysticku. Nejvíce jsem si užil výstupy do volného prostoru – takzvané EVA (Extra Vehicular Activity). Oblékli jsme se do skafandrů a pokoušeli se opravovat družici, která vysela nad nákladovým prostorem v zadní části lodě (payload bay). Na druhou stranu bych si během plnění mise v řídící středisku dokázal představit mnohem větší volnost. V podstatě jsme jen četli scénář a v případě problému si našli v příručkách jeho řešení. Při plnění misí na kosmické stanici jsme v prvé řadě prováděli různé experimenty. Já osobně jsem si vyzkoušel velice zábavnou práci s malou robotickou rukou. Další součástí Space Campu byly přednášky na rozličná témata, od letectví až po systémy recyklace odpadu na ISS, které byly obvykle doplněny o atraktivní demonstraci probíraných jevů. Setkali jsme se dokonce s raketovým konstruktérem Georgem von Tiesenhausenem, který hovořil o vesmíru obecně a o lidských perspektivách do budoucnosti. Jednu z nejzábavnějších částí našeho pobytu jsem strávil na trenažérech. Měli jsme možnost si vyzkoušet stav beztíže ve vodním tanku, který byl velice podobný těm, ve kterých skuteční kosmonauti trénují každou část své mise. Poprvé v životě jsem se potápěl s přístrojem a udělalo to na mě velký dojem. Na dně deset metrů hluboké nádrže jsme otestovali naší schopnost pracovat v týmu při stavbě pyramidy z připravených dílů a na vlastní kůži poznali rozdíl mezi hmotností a hmotou. Dalším velice zajímavým trenažérem bylo zařízení, ve kterém člověk rotoval ve všech osách a nevyzpytatelným způsobem měnil směr. Mohli jsme si také zkusit chůzi v šestinové gravitaci, simulovanou katapultáž i přetížení 4 g. 
Slavnostní foto všech absolventů ISC 2009
Na kosmickém trenažeru - vlevo Ajka Štindlová
Standa Fořt opravuje družiciVelký důraz byl též kladen na budování vztahů uvnitř týmů (takzvaný team building). Ten probíhal v oblasti zvané Area 51. Šplhali jsme například na šestnáct metrů vysokou horolezeckou stěnu nebo stáli na desetimetrovém dřevěném sloupu a upoutání na lanech skočili dolů. Vyzkoušeli jsme si také únik z kabiny helikoptéry při její simulované havárii ve vodě a překonávání rozličných překážek.
Během mého pobytu jsem měl, stejně jako ostatní účastníci, možnost zdokonalit se v praktickém užití angličtiny. Ta totiž byla jediným společným jazykem všech účastníků a bylo nutné ji používat takřka neustále. Jedním z mnoha pozitiv ISC bylo také seznamování se s lidmi z různých koutů světa. Dozvěděl jsem se mnoho o zemích, ze kterých pocházejí a poznal s nimi i část jejich kultury. Byla to neobyčejná příležitost k navazování kontaktů s lidmi s podobnými zájmy. Toto je jedna z věcí, kterých si na ISC cením nejvíce.
Ajka Štindlová v řídicím středisku raketoplánu
International Space Camp pro mě byl jedinečným zážitkem, na který budu dlouho vzpomínat. Chtěl bych tímto poděkovat organizátorům a sponzorům z USA, českým pořadatelům a konečně i České kosmické kanceláři. V případě, že vás tento stručný popis zážitků z ISC alespoň trochu zaujal, mluvíte anglicky a máte zájem prožit týden plný vzrušujících zážitků, zúčastněte se konkurzu i vy! Přeji hodně štěstí!
Stanislav Fořt, Dražice (červenec 2009)
Rozhovor obou účastníků o International Space Campu 2009 si můžete přečíst zde
czechspace.cz
