ISC2008

International Space Camp 2008 očima české studentky Julie Novákové

Julie u řídícího pultu trenažeru raketoplánu

Již z okénka letadla vidíme 111 metrů vysoký Saturn V, označující místo našeho pobytu po celý následující týden. Marschall Space Flight Center v alabamském městě Huntsville od 50. let sloužilo jako základna von Braunova týmu pro výrobu a testování raket, poté, co se při práci ve středisku White Sands objevil vážný problém – písek. Nyní, o více než padesát let později, sem do areálu U.S. Space & Rocket Center z nejrůznějších koutů světa možná přilétají budoucí naděje kosmického programu…

Space Camp se v Huntsville pořádá již 26 let. Jednoho z jeho programů, International Space Campu (ISC), se letos zúčastnily delegace z 21 zemí světa. Jsou složeny z jednoho učitele a dvou studentů, obvykle chlapce a dívky. Ti se u nás vybírají formou konkurzu, který každoročně koncem zimy probíhá v pražském Planetáriu. Česká republika se ISC účastní od roku 1995.

Účastníci ISC 2008

Náš třináctičlenný tým, složený ze zástupců šesti zemí (bylo v něm šest Američanů a sedm „internationals“), dostal jméno Oberth – po německém fyziku Hermannu Oberthovi. Další dva mezinárodní týmy byly pojmenovány po Konstantinu Ciolkovském a Robertu Goddardovi.

Stěžejní částí Space Campu byly simulované vesmírné mise. Mohli jsme být přiděleni na tři stanoviště – Space Station, Orbiter (raketoplán) a MOCR (Mission Control). Během misí jsme se seznamovali s různými funkcemi v NASA, s průběhem skutečných vesmírných letů i překážkami, které se jim mohou postavit do cesty. Připadalo mi však, že někdy mohly probíhat realističtěji (například jsme se dopustili několika fatálních omylů, které by skutečný raketoplán vyřadily z provozu, ale přesto jsme bez problémů přistáli) a mohla se nám nechat volnější ruka (v MOCR se mi moc nelíbilo z důvodu, že jsme v podstatě jen četli své „role“ ze „scénáře mise“ a jen málokdy – a jen některé funkce – jsme měli možnost projevit nějakou vlastní iniciativu, něco řešit, promýšlet). Space Station i Orbiter jsem si oblíbila jednak kvůli experimentům, které jsme měli na stanici dělat (byly vesměs jednoduché, ale zábavné a v něčem i poučné), a jednak kvůli EVA na Orbiteru – extra-vehicular activity, „vesmírným vycházkám“, při nichž jsme „opravovali poškozenou družici. Při EVA jsme měli možnost pracovat s přizpůsobenou replikou Canada Arm, pohyblivým ramenem, které používají astronauti na raketoplánech při skutečných opravách a kontrolách ve vesmírném prostoru.

Julie pod Saturnem V

Čekaly nás také přednášky zaměřené na astronomii, raketovou fyziku, historii kosmonautiky, letectví a vesmírnou medicínu. Co se týče astronomie, informace byly spíše povrchní a nedozvěděla jsem se nic nového, a naopak u raketové fyziky a letecké techniky jsem některé věci nepochopila, částečně kvůli novým anglickým výrazům. Přesto probíhalo dorozumění velice dobře. Měla jsem trochu obavy, že americkému přízvuku budu špatně rozumět, ale přestože jsem opravdu rozuměla lépe cizincům, brzy jsem si na něj zvykla. A právě rozhovory a seznamování se s lidmi z nejrůznějších koutů světa bylo jedním z největších pozitiv International Space Campu. O mnoha zemích jsem se dozvěděla věci, které si člověk v knížkách nebo na internetu nenajde, setkala jsem se s množstvím lidí s podobnými zájmy a našla nové přátele. Krom toho jsme se mohli setkat i s lidmi, kteří ve vesmírném programu pracují či pracovali – mezi přednášejícími byl i raketový fyzik Georg von Tiesenhausen.

Jednou z nejzábavnějších částí programu na Space Campu byly trenažéry. Mohli jsme si na nich vyzkoušet několikanásobné přetížení, volný pád i prudké vystřelení vzhůru, rychlé otáčení ve všech třech osách, napodobující pobyt v rotující záchranné kapsli, i chůzi v měsíční gravitaci. Prodělali jsme tak určitý vlastní „vesmírný výcvik“ a v oblasti nazvané Area 51 jsme si mohli vyzkoušet jednak našeho týmového ducha a fyzičku při plnění společných úkolů, jednak nácvik úniku z havarované helikoptéry.

Na International Space Camp budu vždycky ráda vzpomínat jako na zábavný, v lecčem přínosný a rozhodně nezapomenutelný týden. Ráda bych poděkovala jeho organizátorům v USA i českým pořadatelům, díky nimž se do ISC zapojuje i Česká republika, a také České kosmické kanceláři. A nezapomeňte – pokud je vám mezi 15 a 18 lety, umíte anglicky a zajímáte se o vesmír a kosmonautiku, můžete se příštího ročníku zúčastnit i vy!

Deníkové zápisky z International Space Campu najdete zde.