Průběžná zpráva - 2009
St, 2010-04-21 13:25, František Fárník
Výtah ze zprávy o činnosti vrámci projektu No.98030 za rok 2009
SOHO Observations and Data Analysis
SOHO Observations and Data Analysis
S. Gunár se zúčastnil mezinárodní pozorovací kampaně v rámci svého pobytu na MEDOC, IAS Orsay ve Francii 20. do 27. dubna 2009, do které byly zapojeny přístroje na družicích SoHO, Hinode a další přístroje z kosmu a Země. Určoval pozorované objekty (protuberance a filamenty) a kordinoval pozorovaci pozice všech zúčastněných přístrojů. Pozorování bylo vykonáváno v rámci pozorovacího programu HOP111-JOP178.
S. Gunár, P. Schwartz and P. Heinzel ve spolupráci s B. Schmieder z Observatoire de Paris a U. Anzerem z MPA v Garchingu Německu pomocí novátorského statistického přístupu detailně analyzovali Lymanovské spektrum vodíka protuberance pozorované spektrografem SUMER na družici SoHO 25. května 2005 v průběhu 15. pozorovací campaně MEDOC-u. Použili na to čtyři statistické charakteristiky pozorovaných profilů (integrované intenzity, poměry integrálních intenzit ke integrální intenzitě čáry L? – tzv. Lymanovský dekrement, poměry intenzit na levých vrcholech profilů ke intenzitám na pravých vrcholech a poměry intenzit v centrálních prohlubních profilů k střední intenzitě vrcholů), kterě porovnávali charakteristikamy syntetických profilů.
S. Gunár, P. Schwartz and P. Heinzel ve spolupráci s B. Schmieder z Observatoire de Paris a U. Anzerem z MPA v Garchingu Německu pomocí novátorského statistického přístupu detailně analyzovali Lymanovské spektrum vodíka protuberance pozorované spektrografem SUMER na družici SoHO 25. května 2005 v průběhu 15. pozorovací campaně MEDOC-u. Použili na to čtyři statistické charakteristiky pozorovaných profilů (integrované intenzity, poměry integrálních intenzit ke integrální intenzitě čáry L? – tzv. Lymanovský dekrement, poměry intenzit na levých vrcholech profilů ke intenzitám na pravých vrcholech a poměry intenzit v centrálních prohlubních profilů k střední intenzitě vrcholů), kterě porovnávali charakteristikamy syntetických profilů.
P. Schwartz and P. Heinzel spolu s F. Fárníkem, P. Kotrčem z Astronomického ústavu (dále jenom Aú) a U. Anzerem z MPA v Garchingu v Německu dále vyvíjeli metodu na určování celkových hmot protuberancí z jejich pozorování ve více spektrálních oborech současně. Pomocí této metody byly určeny hmoty dvou protuberancí, které byly pozorovány téměř simultánně v čáře H? na mnohokamerovém spektrografu HSFA2, v extra ultrafialové oblasti přístrojem EIT na družici SoHO ve všech čtyřech spektrálních kanálech (304 ?, 195 ?, 171 ? and 284 ?) a v rentgenovské oblasti pomocí rentgenovského teleskopu XRT na družici Hinode. Protuberance byly pozorovány na jihovýchodním limbu, první 9. června a druhá 19. července 2007. Hmota určena pro první protuberanci odpovídá hodnotám určeným jinými autori. Pro druhou protuberanci byla určena asi 5 krát větší hmota, co je možné odůvodnit její velmi velkou tangenciální délkou. Tyto předběžné výsledky byly prezentovány jako poster na mezinárodní konferenci 3rd Hinode Science Meeting, která se konala v Tokyu v prosinci 2009.
P. Schwartz and P. Heinzel se zapojili spolu se G. Tsiropoulou and K. Tziotziou z Řecka do výzkumu chromosferických oscilací analýzou dat ze spktrografu CDS na družici SoHO.
S. Gunár, P. and P. Heinzel ve spolupráci s U. Anzerem studovali efekt vzájemného ozařování vláken jemné struktury protuberance. Vyvinuli mnohovláknový model, který důsledně započítává vlyv vzájemnou zářivou interakci mezi jednotlivými dvoudimenzionálními vlákny protuberance. První výsledky této studie byly prezentovány v rámci pozvaného referátu P. Heinzela s názvem „RMHS Modeling of Solar Prominences“ na konferenci „Recent Directions in Astrophysical Quantitative Spectroscopy and Radiation Hydrodynamics“, která se konala v Bouldru v USA v dubnu 2009 a jako poster na Summer Workshop No. 25 na NSO (National Solar Observatory) v USA.
M. Švanda, jako člen skupiny mladých vědců Junior Research Group of Helio- and Asteroseismology zaměřené na výzkum helio a astroseizmologie na Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Lindau v Německu, se stal hlavním vývojářem univerzálního a efektivního inverzního kódu na třídimensionální mapování popísních parametrů plasmatu v konvektivní zóně ze heiloseizmologických pozorování. Pro tento kód budou nejprve používány na Dopplergramy z archívu přístroje MDI na družici SoHO a přístrojů družic vypuštěných v budoucnosti.
Byly počítány funkce F(Ne, T, ???) citlivosti čtyřech spektrálních kanálů 171 ?, 195 ? a 284 ? v extra ultrafialovém oboru na emisivitu plasmatu pro netermální distribuci elektronů (tzv. ?-distribuce) integrováním syntetických spekter pro ?-distribuci získaných pomocí spektrální databázy CHIANTI přes spektrální citlivost těchto kanálů.
Zapojili jsme se do vývoje dvou přístrojů plánovaných na palubu družice SOLAR ORBITER. Jedná se o spektrograf STIX, který bude pozorovat v oboru tvrdého rentgenosvkého záření a o koronograf METIS pozorující v extra ultrafialovém oboru spektra. Jako člen Evropské Kosmické Agentury (ESA) ČR dodá různé mechanické díly a palubní softver pro STIX. J. Kašparová and F. Fárník z Aú jsou odpověni za organizování těchto dodávek. Pro METIS ČR dodá části optického systému a bude se podílet na vývoji kalibračního softveru. A. Berlicki z Aú je zodpovědný za organizování těchto prací. P. Schwartz z Aú bude spolupracovat z Italským tímem na přípravě kalibračního softhveru pro tento přístroj.
P. Heinzel vedl přípravu doktorandské práce S. Jejčič o slunečních protuberancích. Vývíjeli teorii použitelnou pro spektrální analýzy dat z koronografů, které budou pracovat v budoucnosti, jako např. koronograf ASPIICS, který bude pracovat na družicích ESA projektu Proba 3. I pro tento projekt ČR vyvíjí a dodá některé mechanické a optické díly.
V roce 2010 plánujeme pokračovat v spolupráci při organizování mezinárodních pozorovacích kampaní zaměřených na pozorování filamentů a protuberancí přístrojemi na družicích SoHO, Hinode, TRACE, STEREO A a B a SDO a pozemními přístrojmi, jako např. mnohokamerový spektrograf HSFA2 v Ondřejově, spektrografy MSDP v Bialkowě v Polsku a na Sluneční věži v Meudonu ve Francii, velký sluneční dalekohled THEMIS na Tenerife, atd.). Chceme pokračovat ve výzkumu protuberancí použitím dat získaných ve více oborech spektra současně, tedy z dat pozorovaných přístrojmi EIT na družici SoHO, ECCHI na družicích STEREO A a B, AIA na družici SDO, XRT a SOT na družici Hinode a pozemními přístroji. Data ze všech těchto přístrojů na umožní zpřesnit určování hmoty protuberancí. Ve oblasti teorie se zaměříme na vývoji modelu použitelného pro modelování jemné struktury jak protuberancí tak i filamentů. Vývoj takového modelu vyžaduje požití trojdimenzionálního přenosu záření a proto se nejprve zaměříme na vývoj kódu přenosu záření ve třch rozměrech a následně na paralelizaci tohoto kódu. Budeme dále taky studovat vzájemnou yářivou interakci mezi vláknami jemné struktury protuberancí.





