Program robotického výzkumu sluneční soustavy

Příprava robotického průzkumu sluneční soustavy je v Evropské kosmické agentuře ESA silně ukotvena ve volitelném programu Aurora. Členské státy ESA se na začátku 21. století shodly na tom, že robotický výzkum je jednou z priorit budoucích aktivit ESA, což byla reakce na celosvětovou iniciativu posílení této oblasti kosmonautiky. Evropa je ve výzkumu těles sluneční soustavy aktivní již téměř tři desítky let a má tedy velmi dobrý základ, na kterém lze nyní stavět.

V současné době je do programu Aurora zapojeno 14 členských států ESA (Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie) a Kanada. I když Česká republika není do tohoto programu přímo zapojena, sleduje příslušný odbor České kosmické kanceláře aktivity, jež se v programu řeší a snaží se zapojit česká pracoviště do vývoje technologií, které jsou/budou potřeba při budoucím robotickém, resp. pilotovaném výzkumu sluneční soustavy.

Vzhledem k širokému záběru aktivit řešených v rámci programu Aurora, je tento volitelný program rozdělen na několik elementů. V rámci prvního elementu probíhajícího v letech 2002 – 2005 byly připraveny studie stavebních bloků pro rozvoj budoucích aktivit v rámci programu Aurora a vypracování strategie pro spolupráci s dalšími partnery z Evropy i jiných kontinentů. Následující element (Core Programme) probíhající v letech 2005 – 2009 měl za cíl připravit scénáře budoucího výzkumu a misí, iniciovat vývoj technologií potřebných pro misi návratu vzorků z povrchu Marsu a dalších technologií pro udržení pevné pozice Evropy v budoucím robotickém i pilotovaném výzkumu sluneční soustavy. Aktuálně, ve své podstatě, probíhají v rámci programu Aurora následující dva elementy:

ExoMars je společným projektem ESA a NASA, který má demonstrovat klíčové technologie a podpořit budoucí evropský výzkum sluneční soustavy. Konkrétně se jedná o vstup a průlet atmosférou Marsu s následným měkkým přistáním na jeho povrchu, vysazení mobilního vozítka (roveru), získání podpovrchových vzorků a jejích analýzu. Vědeckými cíli je hledání známek minulého případně i současného života, zkoumat prostředí v nevelkých hloubkách pod povrchem a výskyt stopových prvků v atmosféře včetně nalezení jejich zdrojů. ExoMars se bude skládat ze dvou misí startujících k Marsu v roce 2016 a 2018. U první mise si ESA ověří technologii přistání na Marsu, u druhé pak vysadí na povrchu mobilní vozítko (původně měla ESA i NASA vysadit po jednom vozítku, ale z důvodu finančních problémů NASA bude vysazen jeden společný rover). Více informací o misi je na příslušných stránkách ESA.

Mars Robotic Exploration Preparation (MREP) je elementem programu Aurora, který má za cíl zajistit pokračování evropského příspěvku k výzkumu Marsu na základě předchozích studií a scénářů misí. Náplní je tedy přípravná studie mise Mars Sample Return (MSR), navržení požadavků a technického řešení misí mezi ExoMars a MSR, tj. přibližně mezi roky 2020 a 2025. V neposlední řadě jde pak o technologický program ETP (Exploration Technology Programme), který zahrnuje vývoj potřebný pro technologickou připravenost. V krátkodobém a střednědobém horizontu jde o technologie pro mise následující po ExoMars a v dlouhodobém horizontu pro misi MSR.