Seminář rusko-česká spolupráce v kosmickém výzkumu
Česká kosmická kancelář ve spolupráci s Ruským střediskem vědy a kultury v Praze uspořádala mezinárodní seminář o rusko-české spolupráci v kosmickém výzkumu. Akce se zúčastnily téměř čtyři desítky českých a ruských odborníků, kteří mimo jiné diskutovali otázky budoucí spolupráce.
V úterý 14. října proběhl v prostorech Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT mezinárodní seminář „Rusko-česká spolupráce v kosmickém výzkumu“, který pořádala Česká kosmická kancelář ve spolupráci s Ruským střediskem vědy a kultury v Praze. Semináře se zúčastnilo celkem 38 návštěvníků, vesměs odborníků na kosmický výzkum, novinářů, ale mezi přítomnými bylo i několik studentů, které přilákala možnost seznámit se s aktuálním stavem česko-ruské spolupráce na poli kosmonautiky.
Za ruskou stranu s celkem sedmi příspěvky vystoupili Jurij N. Agafonov, Vladimir M. Gotlib, Michail M. Mogilevskij, Vladimir N. Nazarov a Georgij N. Zastenker z Institutu kosmického výzkumu Ruské akademie věd. Ti představili stávající spolupráci s českými vědci, z nichž mnozí byli na semináři přítomni. Jednalo se zejména o problematiku výzkumu magnetosféry Země a její interakce se slunečním větrem, fyziky plazmatu a dalších oblastí. Na tomto projektu se podílí tým z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který má zkušenosti z minulých projektů, které proběhly již před několika lety. Konkrétně se jedná o projekt Rezonans a experiment Plazma-F na ruské vědecké družici Spektr-R.
Dalším českým partnerem v ruských kosmických projektech je Ústav fyziky atmosféry AV ČR, kde se rovněž zabývají vývojem pro družici Spektr-R. Dále se podílejí na projektu minidružice Čibic-M pro výzkum nových fyzikálních mechanizmů probíhajících v atmosféře Země. Start ruské minidružice je naplánován na rok 2010. Velmi zajímavým technologickým programem, v němž mají také přínos odborníci z Ústavu fyziky atmosféry (konkrétně pozemní sledovací stanice Panská Ves), jsou sluneční plachty vypouštěné do vesmíru raketou Volna startující z ponorky. Tento program má dokázat použitelnost slunečních plachet v praxi. Účastníci semináře se však dozvěděli informace i o jiných ruských projektech, na kterých se čeští odborníci zatím nepodílejí. Jmenujme alespoň observatoře Spektr-UV, Spektr-X Gamma nebo meziplanetární sondy Fobos-Grunt, Luna-Glob či Veněra-D.
Za českou stranu přednesl na semináři příspěvek Josef Blažej z Katedry fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V přednášce představil ruským kolegům společné projekty, na kterých se katedra podílela v minulosti. Jednalo se o detektor pro laserový minialtimetr na družici Mars 96 nebo detektor pro ruský LIDAR na americké sondě Mars Polar Lander 98. Hlavním bodem přednášky však bylo představení, pro ruskou stranu potenciálně zajímavých projektů, na kterých se na Katedře fyzikální elektroniky pracuje. Jde o laserové měření vzdáleností družic, vývoj a výrobu detektorů jednotlivých fotonů na bázi lavinových fotodiod a měřičů časových intervalů s přesností jedné pikosekundy.
Závěrem semináře se konalo malé pohoštění a proběhla neformální diskuze přítomných zástupců Institutu kosmického výzkumu s účastníky semináře. Byl vysloven i dík České kosmické kanceláři za bezvadně uspořádaný seminář. Doufejme, že seminář povede k prohloubení rusko-české spolupráce v kosmickém výzkumu a ještě více posílí po vstupu naši republiky do Evropské kosmické agentury.