Evropská kosmická agentura

Evropská kosmická agentura (dále jen ESA z anglického European Space Agency) je mezinárodní mezivládní organizací pro rozvoj kosmického výzkumu a kosmických technologií, jakož i jejich aplikací. Agentura byla zřízena Úmluvou 30. května 1975, která nabyla platnosti 30. května 1980 (ESA Convention, pdf 630 kB). ESA vystupuje jako rovnocenný partner jiných významných kosmických agentur, jako je americká NASA, japonská JAXA, agentury indická, ruská a další. V současné době je plnoprávnými členy ESA 18 evropských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie. Zvláštní postavení kooperujícího člena má Kanada.

Rozpočet ESA je tvořen z příspěvků 18 členských států a Kanady. Činnosti ESA mohou být u speciálních programů hrazeny také třetími stranami (např. EU, EUMETSAT). 

Vedle mimoevropských států Agentura uzavřela dohody o spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy (Maďarsko - 1991, Rumunsko - 1992, Polsko - 1994, Estonsko - 2007, Slovinsko - 2008, Lotyšsko - 2009, Kypr - 2009, Litva a Slovensko - 2010). Z nich tři státy podepsaly s ESA Dohodu o přístupu k Plánu pro evropské spolupracující státy (PECS) a to Maďarsko v roce 2003, Rumunsko v roce 2006 a Polsko v roce 2007.

Hlavním posláním ESA je zejména:

• koordinovat a harmonizovat evropskou strategii a politiku v oblasti kosmonautiky,
• udržovat a rozvíjet evropské dopravní prostředky pro přístup do kosmu, zajišťovat širokou technologickou základnu a kapacitu evropského průmyslu, která dokáže navrhovat, vyrábět a provozovat kosmické systémy a doprovodnou pozemní infrastrukturu,
• rozšiřovat vědecké znalosti o naší planetě, sluneční soustavě a vesmíru stejně jako o materiálech a živých organismech s využitím Mezinárodní kosmické stanice, družic a meziplanetárních sond,
• využívat získané technické dovednosti a poznatky k uspokojování stále náročnějších nároků společnosti a trhu.

Vrcholným orgánem ESA určujícím strategické zaměření činnosti ESA, je Ministerská rada ESA, která zasedá na úrovni ministrů kompetentních resortů členských zemí každé tři až čtyři roky. Stanovuje finanční rámec a základní tématickou náplň aktivit ESA na programové úrovni. Poslední zasedání Ministerské rady se uskutečnilo v listopadu 2008 v Haagu, další je naplánováno na konec roku 2012.

Veškerou činnost ESA řídí a kontroluje Rada ESA (Council) a její orgány. Jejich úkolem je posuzovat zprávy a návrhy na opatření na plnění programových plánů předkládaná exekutivou ESA a přijímat rozhodnutí o jejich realizaci. V Radě a všech jejich orgánech má každý členský stát své zastoupení. Rozhodnutí přijatá v těchto řídících orgánech jsou pro exekutivu ESA závazná. 

Orgány Rady ESA jsou výbory pro průřezové oblasti (IPC – Výbor pro průmyslovou politiku, SPC – Výbor pro vědecký program, AFC – Výbor pro administraci a finance, IRC – Výbor pro mezinárodní vztahy, SEC – Výbor pro bezpečnost) a programové rady pro tématické oblasti (LAU - Nosiče, HME - Pilotované lety a mikrogravitace, JCB - Telekomunikace, NAV - Navigace, EO - Pozorování Země, SSA - Sledování situace v kosmu).

Ústředí ESA (ESA Headquarters) se nachází v Paříži. 

V čele ESA stojí generální ředitel, kterým je v současnosti Jean-Jacques Dordain z Francie.

Organizačeně je exekutiva ESA dělěna do jedenácti ředitelství (directorates), vedených ředitelem:

Ředitelství technického řízení a kvality (D/TEC), řed. F. Ongaro

Ředitelství nosných raket (D/LAU), řed. A. Fabrizi

Ředitelství pro lidské zdroje, zařízení a informatiku (D/HFI), řed. H.-G. Mockel

Ředitelství pro zakázky, finance a právní záležitosti (D/PFL), řed. E. Morel de Westgaver

Ředitelství programů pozorování Země (D/EOP), řed. V. Liebig

Ředitelství politiky ESA, plánování a kontroly (D/PPC), řed. G. Morsillo

Ředitelství pilotovaných letů a letových operací (D/HSO), řed. T. Reiter

Ředitelství vědeckého programu a robotického průzkumu (D/SRE), řed. A. Gimenez

Ředitelství telekomunikací a integrovaných aplikací (D/TIA), řed. M. Vaissiere 

Ředitelství  Galileo a aktivit v navigaci (D/NAV), řed. D. Faivre

Vedle administrativního centra provozuje ESA pět výzkumných středisek, každé má specifické výzkumné nebo kapacitní zaměření:

European Space Research and Technology Centre (ESTEC) je umístěný v Noordwijku, v Nizozemí. Do tohoto střediska je soustředěn výzkum v oblasti kosmické fyziky a astronomie, mikrogravitace, telekomunikací a pozorování Země. V ESTECu, který je největším výzkumným střediskem ESA sídlí také Space Science Directorate.

European Space Operations Centre (ESOC) sídlící v Darmstadtu v Německu zajišťuje činnost kosmických objektů na oběžné dráze. ESOC řídí provoz umělých družic, přijímá a zpracovává údaje z různých vědeckých experimentů (jako jsou vědecká data, informace o počasí, zobrazení Země).

European Space Research Institute (ESRIN) se nachází ve Frascati v Itálii, blízko Říma. ESRIN je odpovědný za řešení problematiky získávání, zpracování a distribuce dat z družicových aparatur určených pro pozorování Země.

V Kolíně nad Rýnem sídlí European Astronauts Centre (EAC), který je odpovědný za výběr, hodnocení kvalifikačních schopností a pořádání výcviku budoucích evropských astronautů.

European Space Astronomy Centre (ESAC) je umístěn ve Španělsku a soustřeďuje kapacity pro astronomický výzkum prováděný kosmickými sondami a družicemi.