Nová vlajková mise ESA

ESA vybrala k realizaci rentgenovou observatoř – příležitost pro české vědce i průmysl

Evropská kosmická agentura vybrala v pátek 27. června svoji další vlajkovou misi pro výzkum vesmíru pojmenovanou ATHENA. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Observatoř by měla být podle předběžného plánu vypuštěna v roce 2028.

Myšlenka velké rentgenové observatoře není v odborných kruzích žádnou novinkou. Začalo se o ní mluvit po úspěších družic ROSAT, Chandra a XMM-Newton. V letech 2008 až 2011 byl ve Vědeckém programu ESA rozpracován návrh mise IXO, která spadala do kategorie velkých misí (L-class). K realizaci však nakonec byla vybrána konkurenční mise JUICE pro průzkum Jupiteru a jeho měsíců. Na začátku roku 2013 oslovila ESA vědeckou komunitu s výzvou na zaslání návrhů tematického zaměření pro druhou (L2) a třetí (L3) velkou misi. Na konci roku pak byla vybrána z 32 dvě témata na zkoumání horkého a energetického vesmíru a gravitačních vln. V zápětí byla vyhlášena výzva k návrhu mise L2. Klíčovými podmínkami byla připravenost ke startu v roce 2028, cena do 1 miliardy euro, vedoucí role ESA a samozřejmě dodržení vybraného tematického zaměření.

ESA obdržela dva návrhy, z nichž jeden však nezahrnoval návrh celé mise, ale pouze hlavního vědeckého přístroje. Fakticky tak byla jedinou navrženou misí ATHENA (Advanced Telescope for High Energy Astrophysics), která byla vybrána k dalšímu rozpracování. Oproti IXO je návrh observatoře ATHENA mnohem ambicióznější a bude potřeba optimalizovat požadavky vědců s konečným technickým řešením a zejména pak rozpočtem. Z tohoto důvodu ESA přizvala k realizaci NASA a JAXA, jejichž účast však nesmí přesáhnout 20 %. V srpnu 2014 začne fáze 0, při níž se stanoví základní požadavky, předběžné zhodnocení organizace mise, nákladů, předpokládaného časového harmonogramu apod. Pokud tato fáze dopadne úspěšně, bude následovat výzva na části mise (v drtivé většině vědecké přístroje) financované z národních zdrojů. Zde je jedinečná příležitost k zapojení českých vědeckých a výzkumných pracovišť, o které budeme včas informovat. Do poloviny roku 2015 by pak měla být známa všechna konsorcia na vědecké přístroje.

Ve stejné době by měly začít paralelní kontrakty fáze A/B1 na architekturu mise a zpracování návrhu technického řešení. Tyto kontrakty jsou vždy řešeny velkými průmyslovými integrátory jako je Airbus Defence & Space, Thales Alenia Space, OHB, Surrey atd. Ve druhé polovině roku 2017 by měla začít fáze B1, což je ideální čas pro zapojení do průmyslového konsorcia, které bude stavět celou družicovou observatoř. Závěrečná fáze stavby by měla být zahájena v roce 2019. S ohledem na náročnost mise již nyní probíhá technologická příprava kritických technologií v programu CTP. Aktuálně je připravováno třináct projektových příležitostí, které jsou otevřeny také pro česká pracoviště.

Mise ATHENA je jedinečnou šancí jak pro naše vědecká, tak i pro výzkumná a výrobní pracoviště. Je strategické se do přípravy mise zapojit co nejdříve a být součástí konsorcia od samého počátku. Česká kosmická kancelář je připravena pomoci při hledání vhodných projektových výzev, seznámení s pravidly relevantních programů a aktuálním stavem přípravy mise. V případě zájmu neváhejte kontaktovat autora článku.