Začala simulace 520 denního letu na Mars za účasti českých vědců i soukromých firem
Praha, 3. června 2010 – Dnes odpoledne začne historicky první dlouhodobá simulace letu lidské posádky k Marsu, která je vyvrcholením několikaletého projektu s názvem Mars500, na němž se také podílí i společný tým Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a společnosti QED GROUP, která se zabývá sociomapováním. Šestičlenná mezinárodní posádka se má z 520denní mise vrátit 5. listopadu 2011.
„Češi v této problematice nejsou žádným nováčkem – tým kolem PhDr. Jaroslava Sýkory už v roce 1988 uskutečnil téměř měsíční experiment izolace posádky s názvem Štola k Marsu. Jedním z přímých účastníků byl i známý autor knih o kosmonautice Pavel Toufar,“ říká k tomu Michal Václavík, vedoucí Oddělení pilotovaných letů, mikrogravitace a výzkumu sluneční soustavy České kosmické kanceláře a dodává: „Cílem 520denní mise je zjištění vlivu podmínek při simulované pilotované misi k Marsu na práceschopnost a zdraví posádky, dále na ověření prostředků a metod vzdáleného sledování zdravotního stavu a telemedicíny. Cílem je i posoudit moderní technologie a systémy podpory života či sledovat činnosti řídícího střediska a jeho interakce s posádkou.“
Celkem budou v rámci 520denní mise řešit vědci 105 vědeckých úkolů, do kterých se zapojila také Česká republika, resp. společný tým Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a společnost QED GROUP, a.s., který se zabývá sociomapováním. Tato metoda slouží ke sledování vzájemných vztahů mezi členy posádky a také mezi řídícím střediskem a zjišťování jejich změn v průběhu celého simulovaného letu. V rámci projektu Mars500 se český tým podílel jak na 105denní, tak i na právě probíhající 520denní misi.
Simulovaná mise se bude skládat z 250 dní letu k Marsu, 30 dnů operací na povrchu Marsu, kam sestoupí tři členové posádky a 240 dní trvajícího návratu zpět na Zemi. Jediná možnost komunikace posádky s okolním světem bude písemnou elektronickou formou, jež bude patřičně zpožděna vzhledem k vzdálenosti kosmické lodi od Země, a která bude první a poslední měsíc simulace rozšířena o hlasové spojení v podobném rozsahu jako je nyní s posádkou Mezinárodní kosmické stanice. Posádka se také bude muset vyrovnat s přesně stanoveným přídělem potravin a s nástrahami, které pro ně připraví řídící středisko v podobě různých poruch a výpadků systémů.
Pro účely experimentu, který zaštituje Institut lékařsko-biologických problémů (IMBP) Ruské akademie věd a Evropská kosmická agentura (ESA), bylo v Moskvě vybudováno speciální zařízení, ve kterém bude celý experiment probíhat. Skládá se ze čtyř hermeticky uzavíratelných modulů o celkovém objemu 550 m3, z nichž tři budou sloužit posádce v průběhu letu (jedná se o pracovní, obytný a lékařský modul) a jeden bude sloužit jako simulátor výsadkové lodě pro přistání na Marsu. Součástí experimentu bude i 30denní výstup na povrch Marsu, a proto byl vybudován poslední pátý modul o objem 1 200 m3, který napodobuje podmínky na povrchu Marsu.
Protože se jedná o náročný experiment, byly před hlavní simulací provedeny dvě kratší. Na konci roku 2007 14denní, která měla ověřit zařízení a provozní postupy a v loňském roce se uskutečnila 105denní přípravná simulace. Posádku tvoří tři Rusové Alexej Sergejevič Sitějev, Suchrob Rustamovič Kamolov, Alexandr Jegorovič Smolejevskij, dva zástupci ESA Francouz Romain Charles, Ital Diego Urbina a Číňan Wang Yue.
Více informací o české účasti a fotografie můžete najít také na internetových stránkách projektu na odkazech v levém panelu.