Informace o členství v ESA

Řídící struktura Evropské kosmické agentury

Evropská kosmická agentura (dále jen ESA) je mezivládní organizací pro rozvoj kosmického výzkumu a technologií, jakož i jejich aplikací vytvořená v roce 1975. Hlavním posláním organizace je zejména:

• koordinovat a harmonizovat evropskou strategii a politiku pro kosmonautiku,
• udržovat a rozvíjet evropské dopravní prostředky pro přístup do kosmu, zajišťovat širokou technologickou základnu a kapacitu evropského průmyslu, která dokáže navrhovat, vyrábět a provozovat kosmické systémy a doprovodnou pozemní infrastrukturu,
• rozšiřovat vědecké znalosti o naší planetě, sluneční soustavě a vesmíru stejně jako o materiálech a živých organismech s využitím Mezinárodní kosmické stanice, družic a meziplanetárních sond,
• využívat získané technické dovednosti a poznatky k uspokojování stále náročnějších nároků společnosti a trhu.

Obsahovou náplň aktivit ESA a jejich rozsah daný finančním rámcem stanovuje Ministerská rada ESA. Ta se schází jednou za tři roky a tvoří ji pověření ministři vlád členských zemí. Určuje hlavní strategii činnosti ESA, programové priority, schvaluje vyhlášení nových volitelných programů a stanoví i základní strukturu finančního rozpočtu na další období. Poslední Ministerská rada ESA zasedala ve dnech 25.-26. listopadu 2008 v Haagu, příští se uskuteční v roce 2011.

Průběžná činnost ESA je řízena Radou ESA a jejími výbory (IPC – Výbor pro průmyslovou politiku, SPC – Výbor pro vědecký program, AFC – Výbor pro administraci a finance, IRC – Výbor pro mezinárodní vztahy, SEC – Výbor pro bezpečnost). Aktivity volitelných programů ESA jsou řízeny jejich programovými radami. Všechny uvedené orgány jsou složeny z delegovaných zástupců členských států, respektive států zapojených do daného volitelného programu. Rozhodnutí přijatá v těchto řídících orgánech jsou prováděna exekutivou ESA.

Aktivity ESA jsou hrazeny z příspěvků 18 členských států a Kanady, která má zvláštní statut spolupracujícího státu. Činnosti ESA mohou být u speciálních programů hrazeny také třetími stranami (např. EUMETSAT).

Ústředí ESA (ESA Headquarters) se nachází v Paříži.

Finanční poplatky umožňující členství ČR v ESA

Česká republika podle "Dohody o přistoupení České republiky k Úmluvě ESA" uhradila tzv. vstupní poplatek ve výši 2,9 mil € za ekonomických podmínek v roce přistoupení. Uhrazením tohoto poplatku se Česká republika stala spoluvlastníkem hmotného majetku ESA včetně budov, pozemků, laboratoří, výzkumných zařízení a jejich vybavení a nehmotného majetku ve formě duševního vlastnictví.

Aktivity ESA se dělí do dvou kategorií – povinné programy a volitelné programy. Poměr celkových rozpočtů těchto kategorií je zhruba 7:3 ve prospěch volitelných programů. Na povinné programy přispívají všechny členské země povinnou částkou, která se odvíjí od průměrné hodnoty národního HDP za fixní tříleté období a jejího poměru k HDP ostatních členských zemí. V současnosti se průměr HDP počítá z ekonomických výsledků let 2004-2006. Roční členský příspěvek na rok 2009 byl vypočten ve výši 5,6 milionu €.

Mezi povinné programy patří vědecký program a pak základní aktivity ESA. České organizace se tak kromě vědeckého programu, budou moci podílet i na základním technologickém vývoji, studiích budoucích projektů, budování informačních systémů a vzdělávacích aktivitách ESA.

Další programy ESA jsou volitelné a účast v nich závisí zcela na zájmu každé země o daný obor. Rovněž tak si velikost svého účastnického příspěvku stanoví každý stát podle vlastního uvážení. Volitelné programy zahrnují oblasti jako je pozorování Země, telekomunikace, družicová navigace, vývoj raketových nosičů, stavba vědeckých přístrojů nebo využívání mezinárodní kosmické stanice ISS.

Vložené finanční prostředky se do účastnických členských států vracejí formou průmyslových a výzkumných kontraktů. Ty jsou uzavírány na základě výsledků veřejných soutěží vyhlašovaných pro firmy a ústavy z účastnických států. ESA při vyhodnocování nabídek uplatňuje vedle kritéria nejvýhodnější a nejkvalitnější nabídky i pravidlo finanční návratnosti, které za pětileté období garantuje členskému státu návratnost 84% prostředků vložených do povinných programů a až 94% z jednotlivých volitelných programů.

Počáteční fáze členství v ESA

Pro přechodné počáteční období členství ČR v ESA byla zřízena zvláštní účelová skupina Task Force, jež svou činností podporuje plynulé a plné začlenění nové členské země do systému ESA. Její funkční doba je šestiletá (2009-2014) a během ní řídí využívání 45% českého finančního příspěvku na povinné programy ESA. Hlavním obsahovým cílem Task Force je připravit český průmysl na to, aby v budoucnu byl dostatečně konkurenceschopný a mohl tak dosahovat maximální návratnost z povinných programů a účinně se zapojil do vhodných volitelných programů ESA.

Účelová skupina se spolupodílí na přípravě výzev k podávání projektů zaměřených na účast českých institucí a firem a vysokých škol, zajišťuje jejich finanční i programové hodnocení a přípravu kontraktu. Kromě toho je její náplní organizování vzdělávacích a výcvikových aktivit pro zvyšování připravenosti české vědeckovýzkumné a průmyslové komunity na úspěšné zapojení do programů a projektů ESA, jako jsou semináře a workshopy.

Sestavování výzev pro podávání projektů se řídí programovou strategií, která je zaměřena na podporu těch aktivit, kde má Česká republika největší možnost na prosazení a uplatnění v evropském měřítku. Jde o specifické oblasti, kde je případný produkt nebo služba v Evropě dosud nerozvinutá nebo pro ní není konkurenční prostředí.

Pro práci účelové skupiny je nutné, aby měla stabilní a trvalé zázemí, které bude zabezpečovat a podporovat její funkci. K tomu účelu bude těsně spolupracovat s Českou kosmickou kanceláří a využívat zkušeností i znalostních kapacit získaných v předcházející spolupráci v programu PECS. Ze začátku své práce se skupina Task Force opírá hlavně o své členy jmenované ze strany ESA. Postupem času bude stále větší objem programové, organizační, přípravné a administrativní práce spočívat na české části skupiny.

Skupina pracuje s vlastním provozním rozpočtem, který se podle náročnosti a rozsahu aktivit pohybuje v rozmezí 17-23% prostředků připadajících na celkovou činnost skupiny. Pro umožnění doplňkových vývojových a studijních aktivit je velmi žádoucí vybavit skupinu i dodatečným národním rozpočtem, z něhož by bylo možné financovat takové projekty, které jsou mimo kompetence Task Force definované apriori ESA.