"In situ" komponentaPozemní neboli in-situ komponenta GMES zahrnuje všechna pozemní, letecká a námořní měření (z lodí a bójek), potřebná k zavedení informačních služeb GMES do praxe. Dlohodobá in-situ měření jsou již tradičně základem monitoringu parametrů životního prostředí v Evropě. Jak pro účely vědecké, tak pro naplňování národních politik a rozhodování včetně plnění závazků plynoucích z evropských směrnic (např.: Směrnice Rady 96/62/ES o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin)

V kontextu současné doby se do in-situ komponenty GMES zahrnují též socio-ekonomická data, která se nějakým způsobem životního prostředí dotýkají.

Úloha in-situ monitorování spočívá zejména v:

• získávání dlouhodobých časových datových řad pro monitorování, rozpoznávání a vědecké porozumění procesům a změnám v životním prostředí, které nelze obdržet metodami dálkového průzkumu Země (DPZ)
• opatření datových podkladů pro systémová modelování a analýzy pomocí GIS a jiných softwarových nástrojů, za účelem vytvoření informačních služeb pro konečné uživatele (např. Systémy podporující rozhodování pro hodnocení rizik)
• analýze spektrálních a jiných parametrů nutných ke kalibraci a validaci dat z DPZ a pro návrhy na konstrukci DPZ senzorů