Jste zde

Český přístroj na Marsu

Vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR připravují experiment pro misi ExoMars 2018

Evropská kosmická agentura (ESA) a Institut kosmického výzkumu Ruské akademie věd (IKI RAN) společně na konci března 2015 vyhlásily výzvu na vědecké vybavení přistávací platformy mise ExoMars 2018. Ta původně neměla nést vědeckou aparaturu, ale nynější ruská koncepce NPO Lavočkina umožňuje umístění přibližně 45 kg vědeckých přístrojů a experimentů. Jednání předcházející vyhlášení výzvy se protáhla na více jak dva roky a toto zpoždění výrazně omezilo čas pro přípravu vědeckých experimentů. I přesto ESA obdržela devět projektových návrhů, z nichž bylo vybráno šest k realizaci.

Tyto přístroje jsou zaměřeny na dlouhodobé sledování klimatu a atmosféry, studium obyvatelnosti povrchu a vnitřní stavby Marsu a doplní ruské vybavení na přistávací platformě mise ExoMars 2018. Ve dvou případech jde o samostatné přístroje a ve čtyřech jde o rozšíření ruských instrumentů METEO a MAIGRET. Jedním z vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR pod vedením profesora Santolíka. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí. S ohledem na charakter mise ExoMars 2018 budou muset všechny části přistávacího modulu splňovat přísnější pravidla planetární ochrany ve třídě IVa. Přístroj bude dodán jako součást většího ruského experimentu MAIGRET vyvíjeného v IKI RAN. „Úspěšný výběr našeho návrhu je velkou motivací pro celý vědecký a technický tým zapojený do tohoto projektu. Náš modul vlnového analyzátoru umožní poprvé na místě ověřit, existují-li bleskové výboje v prachových bouřích a větrných vírech. Dalším úkolem připravovaného modulu je zjistit, mohou-li se radiové vlny šířit z meziplanetárního prostředí až na povrch Marsu,“ říká profesor Santolík, vedoucí oddělení kosmické fyziky ÚFA AV ČR.

Pracovníci ÚFA AV ČR mají s návrhem a konstrukcí obdobných vědeckých přístrojů bohaté zkušenosti získané přípravou misí Solar Orbiter, Luna-Resource Orbiter, JUICE, Rezonance či TARANIS. Jde o podstatnou výhodu, neboť letový hardware analyzátoru WAM má být předán do května 2017. Sonda ExoMars 2018 by měla odstartovat k Marsu 7. května 2018 a přistávací modul dosednout na povrchu 15. ledna 2019. Současné plány počítají s dvouletým provozem platformy, ale pokud bude technicky způsobilá, dá se očekávat prodloužení této doby.

Odborná skupina pro výběr přistávacího místa zvolila jako primární místo přistání oblast Oxia Planum. Zajímavostí je, že nebylo vybráno záložní místo pro přistání. Oblasti Aram Dorsum a Mawrth Vallis jsou obtížně dostupné z technického hlediska, oblast Hypanis Vallis je zase vědecky nejméně zajímavá. Posledně jmenovaná oblast je však neoficiálním záložním místem. Pokud by ExoMars 2018 startoval až v roce 2020, pak je jako primární místo přistání stále Oxia Planum a jako záložní by byla vybrána jedna z oblastí Aram Dorsum a Mawrth Vallis. ESA interně pracuje na hodnocení dalších záložních oken v červnu 2018 a začátkem roku 2019.