49. zasedání Vědeckotechnického podvýboru COPUOS

Ve dnech 6. – 17. února 2012 proběhlo 49. zasedání Vědeckotechnického podvýboru COPUOS, které se již tradičně konalo ve Vienna International Centre. Z celkového počtu 71 členských států Výboru pro mírové využívání kosmického prostoru OSN (COPUOS) byly v letošním roce přítomny delegace z 56 států. Nechyběla ani Česká republika, jejíž delegace byla složena ze zástupců Stálé mise ČR ve Vídni a reprezentantů České kosmické kanceláře, která pro Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje odbornou podporu. Mimo národních delegací byli na zasedání přítomni i zástupci odborných organizací OSN, mezivládních a nevládních organizací.

Zasedání zahájil nově zvolený předseda Félix Clementino Menicocci. Vzpomenul rok 2011, kdy Valné shromáždění OSN přijalo deklaraci k 50. výročí prvního pilotovaného kosmického letu. Za uplynulých padesát let udělalo lidstvo velký pokrok v průzkumu kosmického prostoru a v rozvoji potřebných technologií, které se čím dál více promítají do našeho běžného života. V úvodní sekci téměř všechny delegace včetně české vystoupily s příspěvky o aktivitách v roce 2011. Zdůrazněna byla zejména důležitá role kosmických systémů (zejména dálkového průzkumu Země) a mezinárodní spolupráce v této oblasti při zvládání situací po (přírodních) katastrofách, kdy je nutná přesná a včasná pomoc. Rozvojové země by měly těžit z přínosu kosmických technologií pro jejich sociální a ekonomický rozvoj, k čemuž je však potřeba výměna znalostí a technologií se zkušenějšími a rozvinutějšími státy.

Program zasedání Vědeckotechnického podvýboru pokračoval tematickými sekcemi, které se věnovaly aktuálním celosvětovým problémům v kosmonautice. V rámci bodu věnovaného dálkovému průzkumu Země byly představeny národní, bilaterální, regionální a mezinárodní programy v této oblasti a jejich význam pro sociálně-ekonomický a udržitelný rozvoj zejména v následujících oblastech: zemědělství, rybolov, sledování klimatických změn, krizový management, hydrologie, hospodaření s přírodním bohatstvím, ochrana ekosystémů, sledování kvality ovzduší a vody, mapování zdrojů biodiverzity, pobřežních oblastí a pouští, stejně jako v oblastech rozvoje venkova a měst. Družice dálkového průzkumu Země tedy hrají významnou roli pro zlepšení kvality života na Zemi.

Obr. 1: Jedna z budov Vienna International Centre. Credits: CSO

Státy, které provozují (globální) družicový navigační systém podaly zprávu o aktuální situaci a stavu. Nejznámější systém GPS je doplňován o nové družice bloku IIF, které zajistí vyšší přesnost určení polohy. Také ruský systém GLONASS je v současné době dokončován a již poskytuje celosvětové pokrytí. Počítá se taky s náhradou starých družic za nové družice GLONASS-K. Evropská unie vypustila v roce 2011 první dvě operační družice systému Galileo a nadále Evropa provozuje systém EGNOS. Své družicové navigační systémy představila také Čína, Indie a Japonsko. Na základě vystoupení české delegace bylo také zmíněno, že v České republice bude umístěno sídlo GSA. Tato skutečnost je zaznamenána v závěrečné zprávě ze zasedání Vědeckotechnického podvýboru.

Další velmi diskutované body byly věnovány problematice kosmického počasí a situace v blízkosti Země. Sem spadá jak sledování vztahů Slunce-Země, tak i problematika blízkozemních objektů a kosmického smetí. Zejména posledně jmenovaný bod je důležitý pro zachování dlouhodobé udržitelnosti kosmických aktivit. Některé členské státy implementovaly do svých pravidel zásady zamezení vzniku kosmického smetí vypracované COPUOS a IADC. Jedná se o zlepšení konstrukce nosných raket a kosmických objektů, pasivace družic, zánik družic v zemské atmosféře po ukončení jejich provozu atd. Pokrok byl učiněn i v oblasti sledování kosmického smetí a tvorby modelů jeho chování a rozložení sloužícího k ochraně fungujících družic. Objevilo se také několik nápadů na aktivní odstraňování kosmického smetí, ale ve všech případech jde o ideové příklady. Větší důraz by měl být stále kladen na prevenci vzniku kosmického smetí a sdílení dat ze sledování kosmických objektů na oběžné dráze kolem Země.

Dlouholetým bodem v agendě Vědeckotechnického podvýboru je využívání geostacionární oběžné dráhy. Některé delegace ve svých vystoupeních zdůraznily, že geostacionární dráha je limitovaným přírodním bohatstvím, které se stává pomalu vyčerpaným. Využívání geostacionární dráhy by mělo být umožněno všem státům bez ohledu na jejich aktuální technologickou vyspělost. V rámci bodu vystoupila také česká delegace s technickou prezentací popisující současných stav na geostacionární oběžné dráze. Prezentace konkrétně pojednávala o srovnání kosmických stanic družicového radiového vysílání se skutečným rozložením aktivních družic. Jako podpora českého příspěvku byl vypracován oficiální dokument (A/AC.105/C.1/2012/CRP.25) a závěry jsou reflektovány v závěrečné zprávě Vědeckotechnického podvýboru COPUOS.

Technické prezentace představené jednotlivými delegacemi naleznete na adrese http://www.unoosa.org/oosa/en/COPUOS/stsc/2012/presentations.html.